Loading...

Kongresový turismus v Rakousku a v České republice

Bachelor Thesis 2011 65 Pages

Tourism

Excerpt

Obsah

1. Úvod

2. Kongresový cestovní ruch obecně
2.1. Charakteristika kongresového cestovního ruchu
2.2. Klasifikace kongresového cestovního ruchu
2.3. Funkce kongresového cestovního ruchu
2.4. Kongresový cestovní ruch v celosvětovém měřítku
2.5. Faktory ovlivňující kongresový cestovní ruch

3. Analýza kongresového cestovního ruchu v Rakousku a v České republice
3.1. Kongresový cestovní ruch vRakousku
3.1.1. Všeobecná charakteristika
3.1.2. Nejdominantnější oblasti Rakouska vrámci kongresového cestovního ruchu
3.1.3. Kongresové město Vídeň
3.1.4. Kongresové město Salzburg
3.1.5. Shrnutí
3.2. Kongresový cestovní ruch vČeské republice
3.2.1. Všeobecná charakteristika
3.2.2. Nejdominantnější oblasti České republiky vrámci kongresového cestovního ruchu
3.2.3. Kongresové město Praha
3.2.4. Kongresové město Brno
3.2.5. Shrnutí
3.3. Srovnání Rakouska a České republiky

4. Empirická část
4.1. Vyhodnocení dotazníků

5. Závěr

Seznam obrázků a tabulek

Seznam literatury

Přílohy

Abstrakt

Dank der zunehmenden Globalisierung konnte sich der Tourismus in die Form entwickeln, die wir heute kennen. Die Branche des Kongresstourismus stellt das lukrativste Segment des Tourismus dar. Man kann den Kongresstourismus zugleich als die meist resistente Form der Tourismusbranche bezeichnen, weil er sich auch zu Zeiten der Wirtschaftskrise weiterentwickelt. Aufgrund des großen Angebotes an Kongressdienstleistungen weltweit, wächst die Konkurrenz zwischen den Ländern. Diese stehen mehr unter Druck und versuchen, das jeweilige Land für die Veranstalter von Kongressen attraktiv zu machen und die Kongresse zu sich zu ziehen.

Diese Bachelorarbeit mit dem Titel „Kongresstourismus in Österreich und in der Tschechischen Republik“ hat das Ziel, diesen Tourismussegment in den Ländern Österreich und Tschechische Republik anhand eines Vergleichs der Hauptstädte Wien und Prag sowie der Kongressstädte Salzburg und Brün zu untersuchen und zu erkennen, welche Faktoren einen Einfluss darauf haben, dass Österreich mehr Kongressveranstaltungen als die Tschechische Republik anzieht. Die am Ende dieser Bachelorarbeit durchgeführte Befragung verrät die Meinung von österreichischen und tschechischen Hotels und Kongressorganisatoren zu den unterstützenden Kongresstourismusfaktoren.

Abstract

Thanks to increasing globalization tourism was able to develop into a form we know today. The branch congress tourism is the most lucrative segment of tourism. At the same time it’s possible to call it the most resistant form of the tourism branch, because it’s growing also in times of the world economic crisis. Because of the great supply of congress services worldwide, the competition between the countries is rising. They are then more under pressure trying to attract the congress organizers.

This thesis aims to investigate the congress tourism segment in Austria and in the Czech Republic and compares the capital cities Vienna and Prague together with the congress cities Salzburg and Brno. Moreover the aim is to find out which factors are crucial for Austria to attract more congresses than the Czech Republic does. Theinquiry was carried out in order to determine, what is the meaning of the Austrian and Czech hotels and congress organizers of factors, which have a positive impact on congresses.

1. Úvod

Cestování se zařazuje mezi základní potřebylidské společnosti a stalo se běžnou součástí životního stylu. Díky objevu vhodných dopravních prostředků, neustálým inovacím jakož i vybudování vhodné infrastruktury vzrostlpočet lidí podílejících se na turismu za poslední léta mnohonásobně. Co bylo ještě před několika lety za éry komunismunebo nízkých rodinných příjmů nemyslitelné, je dnes úplně běžnou záležitostí. V létě většina rodin cestuje k moři, v zimě se naopak těší velkému zájmu lyžařský turismus a podcenit nelze ani turismus směřující do velkoměst. Vobchodnísféře se zase na celém světě konají prezentace, semináře, výstavy, veletrhy a mnohem více.

Cestovní ruch lze zařadit do terciárního ekonomického sektoru, do kterého spadají služby. Vrozvinutých státech světa tento sektor výrazně dominuje (Zaměstnanost 2008;Österreich, Zahlen, Daten, Fakten 2010:49), a právě proto se považuje za nejvýznamnější odvětví ekonomiky a zároveň za největšího zaměstnavatele na světě. (Čertík 2001:20)Podílí se svým způsobem také na rozvoji regionů, výměně informací a na mnohadalších faktorech.

Je všeobecně známé, že existuje mnoho rozlišných druhů cestovního ruchu například kulturní, rekreační, politický, sportovní, nebo také obchodní turismus.Co se však příjmů týče, jsou právě kongresový turismus společně s léčebným turismem nejlukrativnější segmenty v oblasti turistické branže. (Kongresová turistika vČeské republice 2011)Kongresový turismus lze považovatv dnešní době za jistýfenomén, protože i přes celosvětovou ekonomickou krizi, podíl na něm neustále roste. Lze také říct, že je „nejrezistentnějším druhem cestovního ruchu, protože se na jeho rozvoji výraznějším způsobem neprojevovaly ekonomické tlaky nebo změny kurzů měn.“ (Orieška 2004:114)Na co se ale klade zdaleka největší důraz především vdobě krize, je výběr správného místa a programu pro uspořádání kongresových akcí. (Kongresová turistika v době krize 2010)I ztohoto důvodu roste vzájemná konkurence mezikongresovými zeměmi, ale i regiony. Ta klade vysoké nároky na kvalitu služeb, pohostinství, komplexitu nabídky a celkovou atraktivitu země.Každá se snaží svými službami a atrakcemi kongresy přilákat, neboť se pozitivně odrážejí na ekonomice dané země. Nedostatky lehce vyřadí destinaci ze soutěže o pořádáníkongresových akcí. (Čertík 2001:216)Důležitý je také fakt, že rozvoj turismu,jak ho známe vdnešní době,podpořila i rostoucí globalizace, která se týká jak jednotlivce, tak i celé společnosti.

Pro velký význam kongresovéturistiky se tato práce věnuje právě tomuto segmentu cestovního ruchu. První věc, která přitáhne pozornost při bližší analýze celosvětové statistiky kongresů je fakt, že se Rakousko dle statistiky International Congress and Convention Association již několik let nachází vprvní desítce všech významných kongresových států světa. (ICCA Statistics report 2010)Hlavní město Rakouska Vídeň boduje i vpočtu zorganizovaných konferenčních akcí a reprezentuje první místo v celosvětové statistice. Nachází se před velkoměsty jako Paříž, Berlín, nebo Singapur. (ICCA Statistics report 2010)Koná se zde ročně největšípočet kongresových akcí na světě. Druhým nejdůležitějším kongresovým městem Rakouska je Salzburg.I přesto, že Rakousko hraničí sČeskou republikou a vzdálenost jejich hlavních měst je poměrně malá, je situace na kongresovém trhu obou zemí rozlišná. Celosvětově se Česká republika umísťuje mezi prvními třiceti příčkami, a co se jednotlivých měst týká,nachází se Praha na místě patnáctém. (ICCA Statistics report 2010) Kromě hlavního města Praha je velice žádané i Brno, které je možné nazvat kongresovým městem České republiky.

Celkově lze říci, že je kongresový turismus v Rakousku rozvinutější než v České republice, což je zároveň i podnětem pro tuto práci.Proč tomu tak je, které faktory jsou rozhodující, a co dělá zRakouska světovou špičku vdané oblasti, bude analyzováno vnásledujících kapitolách. Ty jsou rozděleny do logických tematických bloků shlavním cílem zodpovědět výzkumnou otázku, která zní: „Které hlavní faktory rozhodují o tom, že kongresový turismus je v Rakousku rozvinutější než v České republice?“

Patříknim například centrální poloha města, fakt, jestli se jedná o univerzitní město se sídlem mezinárodních organizací, nízká kriminalitaa stím spojená vysoká bezpečnost, vhodně vybudována infrastruktura, kulturní zázemí s velkým počtem historických památek, profesionalita a kvalita hostitelů (Friml 2002:36), nebo i dobrá dostupnost do kongresového centra, do centra města anebo zpět do ubytovacího zařízení.

První kapitola je zaměřena na kongresový cestovní ruch obecně. Je zde charakterizován kongresový cestovní ruch spřihlédnutím kcelosvětovým kongresovým statistikám. Druhá kapitola blíže analyzuje Rakousko a Českou republikujako země, vekterých se konají kongresové akce, popisuje významná kongresová města Praha, Brno, Vídeň a Salzburg společně skongresovými centry, významnými akcemi a faktory, které přispívají knávštěvnosti těchto měst. Neoddělitelnou součástí je i empirická část, které cíl je zodpovědět otázku, které hlavní faktory rozhodují o tom, že kongresový turismus je v Rakousku rozvinutější než v České republice.

Dá se předpokládat, že výzkumná otázka bude zodpovězena pomocí tří hypotéz.Jsou to tvrzení, kterávycházejí zdosavadních poznatků, ale není ještě možné určit, zda jsou pravdivá, nebo nejsou.První hypotéza vychází zfaktu, že Rakousko, především hlavní město Vídeň nabízí centrální polohu vestřední Evropě a je členem partnerského regionu CENTROPE. (An einer Schnittstelle Europas 2011) Díky vynikající dostupnosti a infrastruktuře přitahuje Vídeň větší počet kongresových akcí než hlavní město České republiky Praha. Druhá hypotéza je koncentrovaná na vysokou profesionalitu hostitelů, dobře vybudovanou infrastrukturu a dostupnost, což jsou nejdůležitější faktory pro přilákání kongresových organizátorů. Třetí hypotéza míří na oblast kvality služeb a profesionality, jejíž zlepšení by přitáhlo do České republiky více kongresových akcí a mělo za následek i více spokojených účastníků.

2. Kongresový cestovní ruch obecně

Pro provedení analýzy současné situace na kongresovém trhu Rakouska a České republiky je zprvu potřeba přistoupit kvšeobecné charakteristice kongresového cestovního ruchu, jeho rozdělení a bližší specifikaci. Vrámci základní analýzy jde také o popis funkcí kongresového cestovního ruchu, faktorů, které ovlivňují jeho rozšíření vjednotlivých zemích a vneposlední řadě o analýzustatistik kongresového cestovního ruchu vcelosvětovém měřítku.

2.1. Charakteristika kongresového cestovního ruchu

Protože je kongresový cestovní ruch důležitý segment vekonomice každé země a jeho význam neustále roste, zabývalo se jeho charakteristikou již mnoho autorů. Na úvod je důležité poznamenat, že segment kongresový cestovní ruch je mnohostranný a nedá se jednoznačně vymezit. (Schreiber 2002:519)Nelze ho tedy jednoznačně definovat podle počtuúčastníků, jejich seskupení, t.j. nacionálního anebo internacionálního, tematiky probíhající akce a tak dále.Existuje mnoho organizací a zdrojů, které evidují a popisujíkongresové akce různého druhu, například srozdílným počtem účastníků, srozdílnou dobou trvání a zrůzných oblastí.

Orieška (2004:7) definuje kongresový cestovní ruch jako „organizování kongresů, konferencí, sympozií, seminářů, výstav a veletrhů.“ Schreiber (2002:5) rozšiřuje tento pojem o všechny vztahy ajevy získané na cestách a během pobytu osobami, které se účastní externích akcí národního, nebo mezinárodního druhu.Čertík (2001:213) spojuje obě uvedené definice a charakterizuje kongresovou turistiku jako „specializovanou formu cestovního ruchu, která zahrnuje soubor činností – zaměřených na výměnu vědeckých a odborných poznatků a zkušeností – spojených scestováním a pobytem lidí vkongresovém místě. Zároveň jde i o nabídku doprovodných programů vrámci kongresu nebo vrámci využití volného času vkongresovém místě.“Nejvýstižnější definicepojmu kongres je popsaná jako „jedno nebo několikadenní setkánipřevážně cizích osob scílem odborné a vědecké výměny informací, spředem určeným programem.“ (Dettmer et al 2000:3)

Je důležité podtrhnout, že pod pojem kongresový cestovní ruch nespadají jen samotné kongresy, ale mluví se zde také o diskusi, setkání, poradenství, konferenci, semináři, školení, sympoziu, tréninku, shromáždění, workshopu a řadě dalších.(Schreiber 2002: 5) Bližší rozdělení i spřesným popisem přináší kapitola 2.2.

Zuvedených definicí je zřejmé, že neexistuje zcela jednoznačný popis kongresového cestovního ruchu a ani samotného pojmu kongres. Nejdůležitější faktory popisující kongres mohou být shrnuty do následujících bodů:

- Vycestování osob
- za účelem odborného nebo vědeckého vzdělávání a
- jejichúčast na externích akcích
- převážně mezinárodního charakteru, které
- jsou často spojeny s doprovodným programem a
- mají pozitivní vliv na ekonomiku státu.

Charakteristické pro kongresové akce je zejména vycestování osob a stím spojená účast na externích akcích, které mají mezinárodní význam. Díky účelu odborného a vědeckého vzdělávání a výměně informací, se považuje cestování osob a jejich setkání na mezinárodní úrovni za neoddělitelnou součást tohoto segmentu. Během kongresové akce se vedle vzdělávání a výměny informací uskutečňuje i doprovodný program, který má za úkol prezentovat zemi a dopřát účastníkům kongresových akcí dostatečný oddych například ve formě kulturně-historického programu, výletů do přírody anebo prezentací zoblastí zájmů kongresových účastníků.Navíc se v kongresovém turismu zastoupených mnoho jiných segmentů, jako například gastronomie, ubytování, přepravní společnosti, etc., zčehož je možné odvodit důležitost kongresového turismu pro ekonomiku země.

2.2. Klasifikace kongresového cestovního ruchu

Kongresový cestovní ruch je specializovaná forma cestovního ruchu, která zahrnuje mnoho faktorů a vyznačuje se i svou členitostí. Protože existuje mnoho způsobů na jejichž základě lze kongresový turismus členit,jsou popsané pouzehlavní znich.

Základní klasifikace je podle tradičních kongresových akcí a akcí spojených svystavováním výrobků, nebo sprezentací. Graficky lze toto rozdělení znázornit následovně (Orieška 2004:29):

Abbildung in dieser Leseprobe nicht enthalten

Tabulka 1: Akce kongresového cestovního ruchu (Vlastní zpracování)

Zatímco se tradiční kongresové akce soustředí na výměnu informací, poznatků, rozšíření obzorů a sebevzdělávání, je cílem výstavních a veletržních akcí zejména prezentace a prodej výrobků. Pod pojem tradiční kongresové akce lze zařadit kongresy, konference, zasedání, sympozia a semináře a pod výstavní a veletržní akce zejména výstavy, veletrhy, komerční prezentace a workshopy. Rozdíl tedy pramení ze základního cíle kongresových akcí. Vprvé skupině panuje cíl informační, vdruhé skupině cíl čistě obchodní. Předností výstavních a veletržních akcí je navíc fakt, „[…]že zpřehledňují trh, jsou vhodnou platformou kprezentaci inovací a novinek, umožňují osobní komunikaci mezi zainteresovanými partnery, potenciálnímu zákazníkovi dávají možnost výrobek nejenom vidět, ale také dát si ho předvést, vyzkoušet.“ (Orieška 2004:101)

Nesmí se však zapomenout na rozdělení podle počtu účastníků, doby trvání a organizace. Zde lze použít následující vyobrazení (Schmitt 2006:45 f.):

Abbildung in dieser Leseprobe nicht enthalten

Tabulka 2: Rozdělení kongresů (Schmitt 2006:45f.; Schreiber 2002:7)

Kongres se považuje za nejkomplexněji a nejdéle organizovanou akci spočtem účastníku 100 a více. Kongres je akce, která se zpravidla neorganizuje tak často jako sympozia, zasedání, konference a semináře, a zvětší části trvádva až tři dny. Jeho cílem je výměna informací a kontaktů. (Schmidt 2006:45) Sympozium má zpravidla 50-300 účastníků a trvá 1 až 2 dny. Organizace je zde středně dlouhá a není tak komplexní jako u kongresů. Cílem sympozií je diskuse a výměna informací o speciálních tématech. (Schmidt 2006:45)Účastníci sympozií mají zpravidla snahu vyřešit konkrétní problém. (Čertík 2001:216)U zasedacích akcí je situace podobná, organizace je však kratší než u kongresů a počet účastníku je nižší nežsto. Doba trvání zasedací akce je převážnějeden den. Konference se poněkud liší od kongresů, sympozií a zasedání, a tomenším počtem účastníků a kratší organizací. Vyznačují se dobou trvání jeden až tři dny.Konference mají za úkol udělat důležitá rozhodnutí ve formě diskuse anebo vyjádření názorů účastníků. (Schmidt 2006:45) Jako příklad je možné uvést podniky, které diskutují o ročních výsledcích, strategii společnosti a podobně. Rozlišují se i semináře, které se konají vmenších skupinkách se zaměřením na rozšíření vědomostí kdané problematice. Seminářů se účastní pět až patnáct osob, trvají jeden až tři dny a obsah se organizuje dlouhodobě.

Další možností je rozdělit kongresové akce podle motivu účasti, a to na vlastní soukromý zájem a na motiv podnícenýtřetí stranou. (Dettmer et al 2000: 18)Tento je možné popsat jako motivstanovený někým jiným, než je samotný účastník kongresové akce.Jednotlivci, kteří sledují svůj vlastní motiv, jsou zejména sami motivováni knávštěvě kongresové akce, když se jedná o akci stematikou vlastního zájmu. Cílem je vtomto případěsesbírat nové informace, případně navázat kontakty sjinými účastníky akcí, kteří se zajímají o stejné téma. Jedná se tedy o čistě osobní cíle. Účast na akci podnícená třetí stranou se vyskytuje u zaměstnanců, které vyšle zaměstnavatel na obdobnou akci scílem vzdělávání, sesbíraní nových poznatků, navázání kontaktů anebo prezentace výrobků.Samozřejmě u zaměstnavatele převažuje cíl hospodářský.

Čertík (2001:219ff.) rozděluje kongresové akce i podle místa konání. Tím jsou kongresová centra, hotely a hotelové komplexy, vysoké školy a univerzity a specifická místa konání. Poslední jsou prostory, které se za normálních okolností nevyužívají k pořádání kongresových akcí.

Další rozdělení je podle struktury účastníků na akce s národním a mezinárodním charakterem. Na akcích národních se podílí pouze jedna země, na akcích mezinárodních jsou to dvě a více zemí.Kongresové akce mohou být také otevřené anebo uzavřené pro veřejnost, sobsahem všeobecným anebo specializovaným. Obsah lze dále rozdělit na obchodní, vědecký anebo vzdělávací. Poslední léta je běžné organizovat jeden druh akce, například výstavy anebo veletrhy,jak pro specializovanýokruh účastníků, tak i pro veřejnost. Zpravidla jsou dané akce vprvních dnech přístupné jenom pro specialisty a později pro veřejnost.

2.3. Funkce kongresového cestovního ruchu

Kongresový cestovní ruch plní několik funkcí týkajících se jak jednotlivce,tak i celé společnosti. Tyto funkce lze rozdělit na vědecko-informační,kulturně-poznávací a na funkci ekonomickou. Regionální rozvoj je taky považován za důležitou funkci, protože ho toto odvětví ve vysoké míře podporuje.(Orieška 2004:8)

Funkce vědecko - informační vyplývá ze skutečnosti, že centrálním cílem kongresového cestovního ruchu je nabytí novýchinformací, které mohou být vědecké, obchodní anebo vzdělávací.Návštěvníci nejrůznějších kongresových akcí cestují buď do místa konání ve vlastní zemi anebo do zahraničí scílem získat co možná nejvíce nových informací, navázat nové kontakty po soukromé,tak i po profesní stránce. Vneposlední řadě se získáním nových kontaktů a výměnou informací rozšiřuje možnost spolupráce na mezinárodní úrovni.

Kulturně-poznávací funkce kongresového cestovního ruchu je spojená svycestováním lidí do jiných zemí.Jak již napovídá označení této funkce, jde zde o poznávání země, města anebo okolí konání kongresových akcí. Je všeobecně známé, že se kongresové akce soustředí hlavně do měst shlubším kulturním pozadím a pestrou historií. Jinak vyjádřeno do měst, která mají co nabídnout. Protože jsou kongresové akce ve většině případů spojeny sdoprovodným programem, hraje tato funkce velmi důležitou roli.

Organizování a konání kongresových akcí má pozitivní vliv na ekonomiku státu, zčehož je zřejmé, že kongresový cestovní ruch plní i funkci ekonomickou.Kongresový cestovní ruch je jedním znejlukrativnějších odvětví cestovního ruchu. Je to proto, že účastníci kongresových akcí jsou převážně lidé zvyšších sociálních vrstev anebo zaměstnanci firem, které tyto aktivity hradí. Při porovnání výdajů běžného turisty svýdaji kongresového turisty, je viditelný značný rozdíl. Kongresový turista utrácí trojnásobně více, než běžný turista, a to od čtyřdo osmi tisíc českých korun za jeden den.(Kongresová turistika vČeské republice 2011)

Nelze zapomenoutani na funkci regionálního rozvoje. Na kongresovém turismu se podílí mnoho subjektů, jako například ubytovací, stravovací, organizační, marketingové, zábavní anebo městské subjekty. (Orieška 2004:9) Je tedy zřejmé, že tento segment vytváří mnoho pracovních příležitostí a pozitivně ovlivňuje zaměstnanost státu. Díky zorganizování kongresové akce vdané zemi se tato dostane do popředí a vědomí veřejnosti. Její image tedy roste, v nejlepším případě přitahuje další kongresové akce, veletrhy, výstavy, investice, ale i turisty.

Zpředešlých definicí je zřejmé, že kongresový cestovní ruch plní mnoho důležitých úkolů a funkcí, které rozvíjejí jednotlivce, ale i každý stát velmi pozitivním směrem. To je jeden zdůvodů, proč se země snaží přilákat co možná nejvíce kongresových akcí do své vlastní země.

2.4. Kongresový cestovní ruch v celosvětovém měřítku

Pro bližšíanalýzukongresového cestovního ruchu vRakousku a České republice vnásledující kapitole, je důležité udělat si obraz o momentální situaci kongresového cestovního ruchu na světové úrovni. Statistikami kdané tématice se zabývají dvě hlavní mezinárodní organizace Union of International Associations (dále jen UIA) a International Congress and Convention Association (dále jen ICCA).

UIA je organizace, která vyhodnocuje statistické parametry ktématukongresový cestovní ruch a kongresové akce již od roku 1986. Založena byla přitom už vroku 1907. (Statistics compiled by UIA) Přístup ke statistikám mají běžní uživatelé omezený, na webu organizace je možné prohlížet si jenom statistiky zobdobí let 1993-2009. Údaje kroku 2010 ještě nejsou pro veřejnost přístupné. UIA zařazuje do statistik jenom velké kongresy smezinárodním charakterem. Kongres musí mít minimálně 300 návštěvníků, znichž 40 procent musí pocházet ze zahraničí, trvat minimálně tři dny a účastníci musí pocházet znejméně pěti zemísvěta. (Schreiber 2002:19) Vopačném případě nejsou akce zařazeny do kongresové statistiky organizace UIA. Díky podmínce minimálně pěti různých zúčastněných zemí světa se statistikanetýká národních akcí sčistě domácí návštěvností a navíc akcí s menším počtem účastníků, což jsou například semináře, konference anebo zasedání.

Část statistiky UIA, která je přístupná veřejnosti, obsahuje jenom vyhodnocení prvních deseti měst voblasti kongresů. Všechny údaje se vztahují k roku 2009, což je nejnovější zveřejněná statistika. Podle ní se nejvíce akcí vroce 2009 uskutečnilo vEvropě a to 54,1%, následovala Asie s23,1% a Amerika s15,7%. Co se jednotlivých zemí týče, leží Rakousko se421 zorganizovanými kongresy na osmé příčce, první místo obsadily Spojené státy americké s1085 kongresy, hned za nimi Singapur a Francie. Česká republika se vzáznamu nenachází. Při analýze města, vkterém se uskutečnilo vroce 2009 nejvíce kongresů, jednoznačně vyhrává Singapur se689 akcemi. Vídeň se tedy vstatistice UIA neumísťuje na první příčce. Nachází se na čtvrtém místě se311 akcemi a Praha na místě sedmém se 170akcemi. (International Meetings Statistics 2009)

Organizace ICCA byla založena vroce 1963. Zabývá se podobně jako organizace UIAanalýzoukongresových akcí na světovém kongresovém trhu. Stejně jako UIA má i ICCA stanovených několik kritérií, která musí kongresové akce splňovat, pokud mají být zařazeny do ročního vyhodnocení. Jedná se zde o minimální počet 50 účastníků, kongresové akce se musí konat pravidelněa ne jenom jednorázově. Navíc musí být tyto akce organizovány střídavě vtřech různých státech světa. (ICCA Statistics report 2010)To znamená, že semináře anebo konference o menším počtu účastníků než50 a stejně i akce nepravidelné, případně jednorázové, se do statistik organizace ICCA nezačleňují.

Podobně jako u organizace UIA jsoukompletní informace vICCA přístupné jen pro členy organizace. ICCA však zveřejňuje obsáhlejší statistiky i pro veřejnost, kde se lze blíže podívat na umístění téměř všech států světa. Při porovnání Rakouska, České republiky a jejich hlavních měst vletech 2007-2009je vidět podobnost sUIA statistikou(ICCAStatistics report 2010):

Abbildung in dieser Leseprobe nicht enthalten

Tabulka 3: ICCA statistika 2010 (ICCAStatistics report 2010)

Výše zobrazená tabulka poskytuje přehled o zemích světa, kde se za roky 2007-2009 zorganizovalo nejvíce kongresových akcí. Podobně jako vpředchozí statistice se vprvní desítce nachází Rakousko bez České republiky. Vroce 2009 se Rakousko umístilo na příčce 10 s236 kongresovými akcemi. Byl zaznamenán nepatrný růst vporovnání srokem 2008. České republice se podařilo probojovat vroce 2009 na příčku 28 scelkovým počtem 104 kongresových akcí. Vporovnání spředešlými dvěma lety je to pro Českou republiku mírný pokles.

Abbildung in dieser Leseprobe nicht enthalten

Tabulka 4: ICCA statistika 2010 (ICCA Statistics report 2010)

Druhá tabulka je zaměřena na město snejvětším počtem zorganizovaných kongresových akcí za roky 2007-2009. Tím je Vídeň spočtem uskutečněných akcí 160 za rok 2009. Praha uspěla na relativně vysoké pozici 15 scelkovým počtem 86 zorganizovaných akcí. Jak vpřípadě Vídně, tak i vpřípadě Prahy se jedná o pokles vroce 2008 a částečně i 2009, což je možné připsat světové ekonomické krizi.

Zajímavý je kromě toho fakt, že se Vídeň vICCA statistice umístilana vyšší příčce než vUIA statistice. To znamená, že Vídeň je město zaměřené nejenom na velké kongresy s vysokýmpočtem účastníků, ale i na menší akce jako například zasedání, která se konají pravidelně. Vpřípadě Prahy je situace přesně opačná; zde je zřetelně vyšší podíl kongresů spočtem účastníků nad 300. Ze statistik je možné vyvodit ještě stoupající tendenci kongresových akcí vjednotlivých velkoměstech, a to i při probíhající ekonomické krizi. Stále více akcí se soustřeďuje do velkoměst, která dokáží lépe uspokojit potřeby jak účastníků, tak i organizátorů.

2.5. Faktory ovlivňující kongresový cestovní ruch

Hlavním faktorem, který ovlivňuje celkový segment cestovního ruchu je bezpečnost a jistota spolu spozitivními mezinárodními vztahy. Dále následují faktory ekonomické, ekologické, demografické, odborně profesní, technické a jiné. (Jakubíková 2009:21) Znich je možné odvodit faktory, které mají vliv pouze na kongresový cestovní ruch. Lze je rozdělit na faktory, které ho podporují a na druhé straně na ty, které ho brzdí. Jsou to protikladné faktory, přičemž se následující charakteristika koncentruje primárně na podporující faktory.

Nejdůležitějším faktorem, který má vliv na uskutečňování kongresových akcí je dostupnost kongresového města, což je názorem mnoha autorů. (Dettmer et al 2000:10; Weber, Chon 2002:66) Především při internacionálních kongresových akcích je mezinárodní letiště neoddělitelnou součástí přepravy do kongresového města. Dlouhá letecká přeprava snásledující dlouhou vlakovou anebo silniční přepravou se již před samotným začátkem akce neodráží příliš pozitivně. (Rogers 2008:166)Dostupnost zahrnuje kromě časové dimenze, a tedy času stráveného přesunem zdomácí destinace do destinace kongresové akce i náklady na přepravu, pravidelnost cestovních spojů a překážky ve vycestování.(Weber, Chon 2002:66)Čím kratší je přepravní doba, čím nižší jsou náklady na přepravu, čím pravidelnější jsou cestovní spoje a čím méně překážek jako například víza se vyskytuje před anebo po vycestování, tím přitažlivější je oblast pro kongresový cestovní ruch. Samozřejmostí je, jak už bylo zmíněno, mezinárodní letiště.

Za další klíčový faktor je možné označit vhodnou kongresovou infrastrukturu.Vhodné kongresové město by mělo disponovat co možná největším počtem podniků, univerzit, svazů, úřadů a mezinárodních organizací. (Schreiber 2002:85)Čím více sejich nachází vdaném městě, tím lukrativnější a atraktivnější se stává pro organizátory, návštěvníky a jiné zainteresované strany kongresových akcí.Množství podniků, univerzit, svazů, úřadů a mezinárodních organizací vdaném městě nabízí organizátorům větší výběr pro pořádaní kongresových akcí a vyšší flexibilitu při samotné organizaci. Někteří organizátoři sáhnou i po hotelech skongresovými místnostmi, tyto ale často nedisponují potřebnou velikostí a vybavením.

K dalším faktorům ovlivňujícím kongresové akce patří lokální organizační podpora. Podtrhnout je nutné zejména plánování celé akce, reklamní a logistickou organizaci včetně možných slev poskytovaných organizační společností. (Weber, Chon 2002:66)Vzemích západní Evropy jako i v některých zemích Asie a Ameriky, kde se podle organizace UIA koná nejvíce kongresových akcí (viz kapitole 2.4.), je organizace kongresových akcí na vysoké úrovni.

Důležité jsou i ekonomické faktory, které mají značný vliv na rozvoj kongresového cestovního ruchu. Za příklad může sloužit rostoucí inflace společně skolísáním měny. Pokud hodnota české koruny klesne, přitáhne Česká republika větší množství kongresových akcí,než například Rakousko srelativně stabilní měnou euro,zdůvodu nižších cen organizace, transportu, ubytování a tak dále. Na druhé straně bude ale složitější pro Českou republiku účastnit se kongresových akcí vzahraničí, protože se zde jakoreakce na snížení měnového kurzu zvýší celkové náklady. (Rogers 2008:83)

Doplňkové konferenční možnosti jsou taktéž faktory, které se ve vysoké míře podílejí na rozvoji kongresového turismu. Spadají sempamětihodnosti, tedy historické budovy, muzea, i parky. Pro téměř každého návštěvníka je vedle památek důležitái zábava anebo oddych, tedy bary, ale i kino, divadlo a nákupy. Kdoplňkovým konferenčním možnostem patří i profesní stránka, a to navazování kontaktů, návštěva klientů či obchodní setkání. (Weber, Chon 2002:66)Jinými slovy chce každý návštěvník kongresu uspokojit své potřeby a je nepodstatné, jestli se jedná o potřeby kulturní, společenské anebo obchodní.Do kongresových měst, která dokážou uspokojit všechny tyto potřeby, se návštěvníci rádi vracejí.

Bez vhodného ubytování, dostatečné kapacity a vybavení ubytovacích zařízení by kongresové akce nebyly možné. Vhodné a dostatečné množství ubytovacích zařízení musí kongresové destinace bezpodmínečně splňovat. (Weber, Chon 2002:66)Množstvím ubytovacích zařízení se myslí kapacita ubytovacích zařízení, tedy počet lůžek respektive pokojů. Důležitou roli hrají také náklady na ubytování. Kongresový turista je turista, který si rád dopřeje více než běžný turista. Vyhrávají zde proto ubytovací zařízení, kteránabízejí nejlepší poměr ceny a výkonu. Servis poskytovaný ubytovacím zařízením by měl odpovídat mezinárodnímu standardu, být profesionální a uspokojovat všechny potřeby ubytovaných. Bezpečnost a jistota se vposledních létech dostalana přední příčky při výběru destinace, a to hlavně kvůli neutichajícím teroristickým útokům ve světě.Kongresy mají proto tendenci se uskutečňovat vzemích, které nabízejívedle bezpečného ubytování i celkovou bezpečnost vdané zemi.

Velikost města je dalším zfaktorů, které hrají při výběru kongresové destinace důležitou roli. Je to proto, že jedině velkoměsta dokáží plnit požadavky všech zainteresovaných stran, jednak organizátorů, návštěvníků, ale i iniciátorů kongresových akcí. Jenom málo menších měst dokáže vyhovět dostatečným množstvím ubytovacích kapacit a vhodnou infrastrukturou. Doplňkový program, jako například návštěva historických památek, muzeí, divadel je také problematická. Nemluvě o dostatečném prostoru pro zábavu ve volném čase.

Shrnutí faktorů, které ovlivňují rozvoj kongresového turismu, lze vyčíst znásledujícího vyobrazení:

Abbildung in dieser Leseprobe nicht enthalten

Tabulka 5: Faktory (Vlastní zpracování)

Klíčovým poznatkem je však uvědomit si, že většina měst již má vybudovanou vhodnou infrastrukturu spolu svhodným ubytovacím zařízením, mnohými atrakcemi a bohatou historií. Na to, aby jednotlivá města vboji o získání kongresových akcí uspěla, je potřebné odlišit se od ostatních destinací a vyniknout. (Rogers 2008: 131)Jenom taková města se dokáží prosadit vůči konkurenci, která je vdnešní době velká.

Zjištění, čím vynikají města Praha, Brno, Vídeň a Salzburg a včem se liší,se věnuje zbytek této práce.

3. Analýza kongresového cestovního ruchu v Rakousku a v České republice

Předchozí kapitola týkající se teoretického rozboru kongresového cestovního ruchu měla za cíl objasnit tuto odborní a komplexní tématiku. Kapitola snázvem analýza kongresového cestovního ruchu vRakousku aČeské republice popisuje destinace kongresového cestovního ruchu,Českou republikua Rakousko.

3.1. Kongresový cestovní ruch vRakousku

3.1.1. Všeobecná charakteristika

Kongresový cestovní ruch v Rakouskuvyniká vmnohých aspektech, neboť se už léta umísťuje na nejvyšších příčkách ve světě, jak vyplývá zvýše uvedených světových statistik (viz kapitola 2.4.). Rozdíl je do jisté míry způsoben rozdílnými státními režimy vminulosti. Po pádu socialistického režimu musela Česká republikave srovnání se západními sousedy mnoho dohánět,přičemž Rakousko již mělo jistý náskok.

Od 1. 1. 1995 je Rakousko členem Evropské unie. Zekonomického hlediska je spolehlivým státem se stabilní měnou euro, jehož výkyvy jsou ojedinělé. Nezaměstnanost společně sinflací je nízká. Celkové lze označit ekonomickou situaci vRakousku za velmi příznivou.

Rakousko nepřitahuje zájem turistů jenom kvůli četným kulturně - historickým památkám, ale i přírodním podmínkám, společenským zařízením a folklorním zvláštnostem. (Hrala 2002:72) Co se přírody týká, je možné právě Alpy nazvat dominantou země, protože zabírají většinu území, což je šedesát procent. Severní část země naopak formují výběžky České vysočiny, následované rovinami vzápadní části. Ktomu je nutné přidat i mnoho jezer a řek, na kterých se konají splavy anebo výletní plavby. (Hrala 2002:73) Vespolečenské sféře vynikají početní kulturní akce, muzea, divadelní představení a mnohem více. Důležité jsou také historické památky, které je možné nalézt prakticky vcelé krajině. Rakouské tradice, tradiční písně anebo tance stále nevymřely, většina turistů má pomocí různorodých folklorních akcí, anebo návštěvy odlehlejších vesnic, možnost poznat tradice Rakouska. Na závěr lze říci, že se v Rakousku všechny formy turismu soustředí buď do velkých měst anebo do alpských středisek.

Za účelem získání statistik a poradenské činnosti voblasti kongresů se lze obrátit na více institucí. Příkladem je Österreich Werbung, která se snaží co možná nejlépe propagovat Rakousko jako turistickou destinaci ve světě. Dále knim patří i rakouská hospodářská komora, rakouský kongresový úřad a jeho pobočky pro každou spolkovou republiku. Podle statistik rakouské hospodářské komory přicestuje ročně do Rakouska za turistickým účelem kolem 20,3 milionů návštěvníků. (Das ist Österreich 2008:4) Ztoho připadá zhruba jedenáct procent na kongresové turisty, což je velmi vysoký počet, který zdůrazňuje celkovou důležitost tohoto segmentu. (Kongresstourismus 2006) Jinými slovy je každý desátý až jedenáctý návštěvník Rakouska kongresový turista. Co se týče roku 2010, uskutečnilo se vRakousku celkově 6.000 kongresových akcí. Na jeden den tedy připadá 16,7 kongresových akcí, přičemž zhruba šedesát procent je národních a čtyřicet procent mezinárodních. (Österreichische Kongressstatistik: Jeder zehnte Städtetourist ist ein Tagungsgast2010:1) Pro lepší vizualizaci poměru uskutečněných akcí na jednotlivé spolkové republiky Rakouska lze použít následující vyobrazení:

Abbildung in dieser Leseprobe nicht enthalten

Obrázek 1: Procentuální rozdělení kongresových akcí Rakouska (Österreichische Kongressstatistik: Jeder zehnte Städtetourist ist ein Tagungsgast 2010:4)

Zvyobrazení lze vyčíst jednoznačnou dominanci spolkové republiky Vídeň s38 procenty zcelkového počtu uskutečněných kongresových akcí za rok 2010. Za Vídní následuje Tyrolsko a Salzburg sméně než třetinovým podílem ve srovnání sVídní. Na ostatní spolkové republiky Rakouska připadá 37,9 procent akcí.

Zajímavé je, že vedle procentuálního rozdělení počtu uskutečněných kongresových akcí Rakouska vjednotlivých spolkových republikách, jak je vidět na diagramu, lze analyzovat také nejoblíbenější a nejrozšířenější místa konání kongresových akcí. VRakousku jak je vidět zgrafu číslo 2 existuje mnoho možností.(Österreichische Kongressstatistik: Jeder zehnte Städtetourist ist ein Tagungsgast2010:2)

[...]

Details

Pages
65
Year
2011
ISBN (eBook)
9783668300781
ISBN (Book)
9783668300798
File size
1 MB
Language
Czech
Catalog Number
v340142
Institution / College
Vienna University of Economics and Business – Institut slovanských jazyků
Grade
3
Tags
kongresový rakousku

Author

Share

Previous

Title: Kongresový turismus v Rakousku a v České republice