Vier Ansichten über Abtreibungen

Inhaltsverzeichnis

Zusammenfassung

1. Lekarske hledisko

2. Prävni hledisko

3. Psychologicke hledisko

4. Näbozenske hledisko

Literatura

Zusammenfassung

Die Problematik der Abtreibungen gehört, sowohl aus der medizinischen, juristischen als auch aus der ethischen Sicht dauerhaft zu den meist diskutierten Fragen. Aus diesem Grunde schlossen sich ein paar Fachleute aus verschiedenen wissenschaftlichen Disziplinen zusammen, um die einzelnen oft widersprichlichen Ansichten über diese Problematik der Öffentlichkeit vorzustellen.

In dieser Arbeit findet der Leser neben der medizinischen Sicht auch eine juristische, psychologische und religiöse. Zur Verfassung dieser Monographie wurde ein ganz heterogenes Autorenkollektiv geschaffen, welches von Juristen, dem Arzt, der Psychologin und dem Priester gebildet wurde. Jeder von ihnen sieht diese Problematik aus eigener Sicht. Der Leser kann also ein buntes Bild verschiedener Ansichten über die Problematik der Abtreibungen bilden.

Diese Monographie geht von der folgenden Publikation aus: Schelle, K. [Hrsg.] Ctyri pohledy na interrupci. Ostrava, KEY Publishing 2007. 105 S. (ISBN 978-80-87071-09-0)

I. Lekarske hledisko (Klinika interrupce - umeleho ukonceni TEHOTENSTVI)

Jiri Sräcek

Moznost ukoncit nechtene tehotenstvi interrupci na zadost tehotne zeny je v Ceske republice dana zakonem. Zakonem jsou dany lhüty delky tehotenstvi, do kdy je mozno tehotenstvi ukoncit. Delka tehotenstvi je udavana od prvniho dne posledni menstruace. Soucasnym platnym zakonem c. 66/1986 Sb. platnym od 1. ledna 1987 byly zruseny interrupcni komise - ty mnohe zeny povazovaly primo za inkvisici - a do ukonceneho 12. tydne tehotenstvi je mozno interrupci provest na zadost nechtene tehotne zeny bez udani düvodü, staci, ze si toto tehotenstvi nepreje, ale stejne tak ze zdravotnich düvodü. Po 12. tydnu tehotenstvi vyse je mozno tehotenstvi umele ukoncit jen je-li ohrozen zivot zeny nebo je prokazano tezke poskozeni plodu nebo ze plod je neschopen zivota. Svedci-li pro umele ukonceni tehotenstvi geneticke düvody, lze je umele ukoncit nejpozdeji do dosazeni dvaceti ctyr tydnü tehotenstvi.

Zena, ktera ma podezreni, ze nechtene otehotnela, ma dnes moznost v lekarne si zakoupit test na zjisteni tehotenstvi nejlepe z ranni moce. Zalezi na presnem provedeni dle navodu, obvykle tento test provadi pri nedostaveni se ocekavane menstruace. Vyjde-li test positivne, obrati se na zenskeho lekare se svou zadosti o interrupci. Je dobre kdyz se na nej obrati i pri negativnim testu - mohla test nespravne provest, nebo müze pri vynechani menstruace jit o nekterou z pricin poruch menstruacniho cyklu, vyzadujici diagnozu a pripadnou lecbu.

Se zmenou rezimu po roce 1989 maji lekari nebo zdravotnicka zarfzenf neuznavajici pravo zeny svobodne rozhodovat o svem tehotenstvi a materstvi pravo vyhrady svedomi a nechtene tehotne zene provedeni interrupce odmitnout. Maji vsak povinnost zenu informovat o lekarich a/nebo zdravotnickych zarfzenfch, kteri pravo zeny na svobodne rozhodnuti o svem tehotenstvi a materstvi uznavaji, aby se na ne se svou zadosti o interrupci obratila.

Zensky lekar zenu vysetri, obvykle ultrazvukem velikost tehotenstvi upresni. Dle soucasneho zakona a Vyhlasky, kterou se provadi zakon Ceske narodni rady c. 66/1986 Sb. o umelem preruseni tehotenstvi (pripravena novela zakona jiz ma umele ukonceni tehotenstvi). Vyhlaska c. 75/1986 Sb. je v Ceske republice rozlisovano umele ukonceni tehotenstvi v I. Trimestru, tj. do ukonceneho 12. tydne tehotenstvi na tzv. Miniinterrupci do ukonceneho 8. tyden tehotenstvi a na interrupci po 8. tydnu do ukonceneho 12. tydne.

Umele ukonceni tehotenstvi je totiz tim bezpecnejsi, cim je tehotenstvi nizsi. Proto je snaha docilit toho, aby zeny, pokud si jiz interrupci zädaji, prichäzely se svou zädosti co nejdrive, jiz behem prveho tydne po vynechäni ocekävane menstruace. Miniinterrupci u zeny dosud nerodivsi Ize provest, jestlize delka tehotenstvi nepresahuje 45 dnü, u zeny kterä jiz rodila do 55 dnü. Je uspechem, ze jiz 80% interrupci je provädeno jako miniinterrupce.

V nekterych stätech je provädena tzv. regulace menstruace spocfvajfc v odsäti obsahu dutiny delozni pod tlakem casto bez urceni toho, zda slo o tehotenstvi nebo o jinou procuchä. Tuto regulaci menstruace je nutno provest do 14 dnü od vynechäni ocekävane menstruace, tj. do 42 dnü. V Ceske republice pro nesouhlas tehdejsiho hlavniho gynekologa a stejne tak na Slovensku regulace menstruace nebyla prijata a misto ni je zavedena miniinterrupce, coz v jinych stätech neni.

Zensky lekar zenu pouci o moznych rizicich interrupce. Pokud se tykä miniinterrupce, nejvyssi riziko, jimz je riziko smrti je prakticky nulove ve srovnäni s donosenim tehotenstvi, porode a sestinedelim, kdy je petatricetkrät vetsi a nelez zenu nutit, aby je nedobrovolne podstupovala. Neco naprosto jineho je, kdyz si tehotenstvi plänuje a preje a riziko je ochotna dobrovolne podstoupit. Stejne je tomu s poranenim, miniinterrupce snizuje riziko poraneni hrdla delozniho a poraneni tela delozniho perforaci na minimum, naproti tomu pri stoupajfcfm provädenim cisarskych rezü jiz kolem 14% v Ceske republice mä zena mnohonäsobne vyssi riziko, ze ji bude rozriznuto bricho a deloha, s näslednym sesitim po vybaveni plodu a placenty.

Co je zävazne jsou mozne potize s chtenym otehotnenim po predchozi interrupci. I pres dosazeny pokrok v asistovane reprodukci - oplozeni ve zkumavce a prenos embrya do delohy - musi byt dosazeno uspechu. Proto pokud si zena bude v budoucnu prät dite, zejmena poprve tehotnä, je vzdy lepe nechtenemu tehotenstvi predejit ucinnou kontracepci, nez riskovat näsledne komplikace a jejich leceni po provedene interrupci. Lekar mä take v pripade potreby dät zene cas na rozmyslenou - v nekterych stätech je zavedeno povinne - nebo ji odeslat k psychologovi. U näs vsak vetsinou prichäzeji zeny jiz s promyslenym rozhodnutim o interrupci pozädat.

Zensky lekar v takovem pripade sepise s zenou zädost na urednim formuläri, predem musi vyloucit kontraindikace, tj. proc neni mozno interrupci ze zäkona provest. Za zdravotni düvody se povazuje zdravotni stav zeny, kterym se podstatne zvysuje riziko spojene s umelym ukoncenim tehotenstvi, zejmena zänetlivä onemocneni. Lhüta sesti mesicü od predchozi interrupce, kterou si v roce 1986 vymohlo Slovensko, je ze zdravotnich düvodü neudrzitelnä. Jiz tehdy byly vyjimky - zena alespon dvakrät rodila, nebo dovrsila 35 let veku nebo je düvodne podezreni, ze zena otehotnela v düsledku trestne cinnosti, kterä vüci ni byla spächäna. V dnesni praxi lhüta 6 mesicü nebyvä vzdy striktne dodrzoväna.

Na vyse uvedenem formuläri zädajfcf zena svym podpisem potvrdi, ze o umele ukonceni sveho nechteneho tehotenstvi zädä, ze byla lekarem poucena o moznych rizicich a o kontracepci. Zene, kterä nedovrsila 16 let, lze interrupci provest jen se souhlasem zäkonneho zästupce, popripade toho, jemuz byla sverena do vychovy. Pri interrupci zene ve veku od 16ti let to 18ti let, vyrozumi o jejim provedeni zdravotnicke zarfzenf jejiho zakonneho zastupce. Umele ukonceni tehotenstvi ze zdravotnich düvodü musi byt dolozeno indikaci dle prilohy vyse citovane vyhlasky, o cemz zensky lekar zenu pouci. Zena pak podnikne potrebne kroky, aby nutne potvrzeni o zdravotnim düvodu k interrupci obstarala. V minulem rezimu za ucelem zvysit podil miniinterrupci z celkoveho poctu interrupci byla miniinterrupce provadena bezplatne. To vedlo k tomu, ze i kdyz mela zena zdravotni düvod k bezplatne interrupci, tak v pripade miniinterrupce se nepotrebovala namahat s obstaravanfm potvrzeni o zdravotnim düvodu. Skutecne doslo k tomu, ze podil miniinterrupci se vyrazne zvysil.

S novym rezim bylo bezplatne provedeni miniinterrupce zruseno a v düsledku toho si zeny zacaly obstaravat nutne zdravotni potvrzeni k bezplatnemu provedeni i miniinterrupce, coz se projevilo ve statistice a je tim düvodem ke zvyseni poctu interrupci ze zdravotnich düvodü., za miniinterrupci se plati vetsinou od 2500kc, za interrupci od 8 do dokonceneho 12. tydne vetsinou od 3500kc.

Podle soucasneho zakona lze umele ukonceni tehotenstvi provest pouze v lüzkovem zdravotnickem zarfzenf. Ponevadz miniinterrupce jsou bezne provadeny ambulantne, lze je provadet tez v dennim stacionari, ktery dle vyjadreni vyboru Ceske gynekologicke a porodnicke spolecnosti pri Ceske lekarske spolecnosti Jana Evangelisty Purkyne je lüzkovym zarfzenfm ve smyslu vyhlasky c. 75/1986 Sb. V nelüzkove gynekologicke ambulanci je provest nelze, i kdyz v jinych statech to tamejsi zakony dovoluji. U tehotenstvi vyssiho osmi tydnü je nutno vysetrit u zeny krevni skupinu na Rh faktor, kdy pri jeho negativite k zabraneni Rh- izomunizace v düsledku proniknuti krvinek plodu do krevniho obehu zeny behem vykonu je nejpozdeji do 72 hodin po vykonu aplikovan anti-D globulin v davce 250 mg do svalu.

V sepsane zadosti vysetrujfcf lekar uvede svüj nalez, pripadne kontraindikace, zda vykon bude proveden ze zdravotnich düvodü bezplatne ci zda bude zena za vykon platit. Vyplnenou zadost preda zene, ktera ma dnes svobodnou volbu vybrat si zdravotnicke zarfzenf, ktere s tfm ovsem souhlasf. Miniinterrupci je mozno provest v mfstnfm znecitlivenf, pak nenf treba internfho vysetrenf. Vetsina zen si vsak preje i u miniinterrupce alespon analgosedaci provadenou anesteziologem, pak je od nej pozadovano internf vysetrenf. U interrupcf po 8. tydnu tehotenstvf je bezne podäväna anesteziologem celkova anestezie a internf vysetrenf pred vykonem vzdy pozaduje.

Vlastnf provedenf umeleho ukoncenf tehotenstvf. Dnes je rozlisovano umele ukoncenf tehotenstvf miniinterrupcf do dokonceneho 8. tydne tehotenstvf, interrupcf od 8. do ukonceneho dvanacteho tydne tehotenstvf, ukoncenf z genetickych düvodü do ukonceneho 24. tydne tehotenstvf a ukoncenf po 12. tydnu bez hornf hranice je-li ohrozen zivot zeny nebo je prokazano tezke poskozenf plodu, nebo ze plod je neschopen zivota.

Umele ukoncenf tehotenstvf je dnes mozno provest chirurgicky nebo medikamnetozne (podänfm lekü), prfpadne kombinovane. V Ceske republice se umele ukoncenf tehotenstvf v I. Trimestu (do 12. tydne) provädf pouze chirurgicky, nikoliv podänfm lekü.

Pri miniinterrupci je dnes vykon temer vzdy provaden vakuumspiracf, kdy plodove vejce spolu s tehotensky zmenenou deloznf sliznicf jsou pomocf podtlaku odsaty z dutiny tehotne delohy. Jak jiz bylo vyse uvedeno, vykon je tfm bezpecnejsf i samo jeho trvanf kratsf, cfm je velikost tehotenstvf mensf.

Zena lezi na operacnim stole v gynekologicke poloze, holeni zevnich rodidel se prestalo provädet. Zevni rodidla a pochva jsou dezinfikoväny a zavedena operacni posevni zrcadla, u näs nejcasteji Scherbakovo se zävazim. Cipek delozni je uchopen jednozubymi klestemi (bezne se ji mu näs rikä amerikäny) a mirnym tahem je naprimena zahnutä osa delozni, cimz se snfzf nebezpeci perforace pri sondoväni, dilataci hrdla a manipulaci v dutine delozni. Zvysenou pozornost je treba dävat pri deloze stocene nazad.

Delozni sondou operater zmeri velikost dutiny delozni a smeroväni osy delozni, soucasne se presvedcuje o volne pruchodnosti hrdla delozniho. Miniinterrupce se provädi bez rozsfrenf delozniho hrdla (odborny näzev je dilatace) nebo jen s malym rozsfrenfm. To je jedna z velkych prednosti miniinterrupce, nebot' rozsiroväni delozniho hrdla je v podstate näsilny vykon a pri nutnosti vetsiho rozsfrenf dochäzf k trhlinäm hrdla, z nichz nejnebezpecnejsi jsou v oblasti vnitrnf branky delozni. Nemusf se vzdy dobre zhojit a pri pozdejsim chtenem tehotenstvf mohou püsobit potfze ve smyslu nedostatecneho uzäveru tehotne delohy. Pokud je nutno hrdlo deloznf rozsirovat, jsou pouzfväny tzv. dilatätory, u näs nejcasteji Hegerovy, coz jsou kovove tycinky s oble zakulacenym hrotem po pul milimetru zvetsujfcfm prumerem. Uvädf se, ze dilatätory jinych autoru naprfklad Prattovy, Amblerovy potrebujf pri dilataci mensf sfly a jsou setrnejsf, u näs e vsak pouzfvajf Hegerovy, jsme na ne zvyklf.

Dilatace hrdla se obvykle provädf do cfsla delky zjistene sondou a o pul milimetru vetsf, nez bude plastickä sonda respektive jejf prumer, pouzitä k odsätf. K podtlakovemu odsätf se pouzfvä pruhlednä sonda z plasticke hmoty s rrnrnym zahnutfm, na sve spicce s otvorem uzpusobenym k odsävänf, na druhem konci k pripojenf na hadici vyvevy - odsävacky. Otvorem odsävacky k odsävänf musf byt zvläst' od otvoru jfmz pod zvysenym tlakem z odsävacky odchäzf odsävany vzduch, zabränf se tak mylnemu napojenf odsävacf kanyly, tfm pod tlakem fouknutf vzduchu do pri vykonu otevrenych deloznfch cev s näslednou smrtelnou vzduchovou embolif operovane zeny.

Pri miniinterrupci se pouzfvajf plasticke kanyly o malem prumeru, 4,5,6,7,8 milimetru - podle vysky tehotenstvf v tydnech a sondou v centimetrech namerene velikosti dutiny deloznf. Odsävacky je elektrickä vakuovä pumpa, po jejfm zapnutf se operater presvedcf pred zavedenfm kanyly do delohy, ze odsävacka saje. Pak zavede kanylu do delohy a odsävä plodove vejce, kanylou otäcf, soucasne jf pohybuje ke dnu deloznfmu a zpet k hrdlu deloznfmu. Pozoruje pruhlednou kanylou odsävany obsah dutiny tehotne delohy, dle moznosti jej odesflä na mikroskopicke histologicke vysetrenf. Potrebny podtlak si reguluje, uzfvä se 60-80 kPa (drfve 8,6-0,8 kp/cm2). Po skoncenf odsävänf pomalu vytähne kanylu z delohy. Malou tupou kyretou provede setrnou kontrolu uplneho vypräzdnenf delohy - nekterf gynekologove tuto näslednou kontrolu odmftajf.

Po skoncenf vykonu provädenem obvykle v analgosedaci anesteziolog zenu probudf, zena odpocfvä 5-10 minut na luzku, pak 30-60 minut v sede - zälezf, jak se cftf. Za jednu az dve hodiny po kontrole lekarem muze odejft, casto lepe s doprovodem. Vetsinou si na tento ambulantnf tez nazyvany semiambulatnf vykon bere zena jednodennf dovolenou. Pokud si preje vystavenf präceneschopnosti, lekar ji vystavf s tfm, aby se za tri dny hläsila u sveho gynekologa. Ten po kontrole präceneschopnost obvykle ukoncf. Zena pred odchodem je poucena, aby se za 14 dnu dostavila ke kontrole. Pokud se dostavf potfze - zejmena krväcenf, bolesti, zvysenä teplota dostavf se zena ke kontrole ihned.

Pri kontrolnim vysetreni za 14 dnü je jiz znam vysledek histologickeho vysetreni pri aspiraci ziskane tkane, byva zopakovan test na tehotenstvi a ultrazvukove vysetreni. Kontrolujfcf lekar se zameri predevsim na vylouceni mimodelozniho tehotenstvi i na to, ze pro vyvojovou nebo ziskanou odchylku v utvareni delohy a jejf dutiny (napr. deloha s prepazkou, s rohem, zdvojena, nitrodelozni srüsty) nebylo tehotenstvi pri miniinterrupci ukonceno. Jiz pri sepisovani zadosti o umele ukonceni tehotenstvi lekar zenu pouci o moznostech predchazeni nechtenemu otehotneni ucinnou kontracepci. Navrhne ji bud' zacit hned prvy den po miniinterrupci uzivat hormonalni kontracepci a zena odchazi po vykonu s receptem na ni v ruce. Druhou moznosti je zavedeni nitrodelozniho teliska bud' IUD s medi, pripadne se stribrem nebo zlatem, nebo IUS s hormonem, ktery se uvolnuje primo do dutiny delozni. Oba uvedene zpüsoby zavedeni kontracepce bezprostredne po provedeni interrupce doporucuje Mezinarodni federace pro planovane rodicovstvi, neb se osvedcily.

INTERRUPCE TEHOTENSTVI OD UKONCENEHO 8. TYDNE DO UKONCENEHO 12. TYDNE.

Tehotenstvi teto velikosti je ukoncovano metodou rozsfrenf hrdla delozniho s naslednou evakuacf-vypräzdnenfm-delohy tupou kyretou a po 9. tydnu jeste pouzitim potratovych klesti. Priprava zeny k vykonu je stejna jako u miniinterrupce vykon se provadi v lüzkovem zarfzenf (vcetne stacionare), nebot' na rozdil od miniinterrupce je riziko komplikaci vyssi- poraneni hrdla delozniho a tela delozniho, silne krvaceni, a rychla nezbytna pomoc je tak zajistena.

Dilatace hrdla delozniho je provadena u nas Hegarovymi dilatatory zvetsujfcfho se prümeru po pul milimetrech do velikosti prümeru odpovfdajfcfho delce tehotenstvi. Na rozdil od miniinterrupce je nutno provest vetsi rozsfrenf hrdla deloznfho a tfm pouzft i vetsfho tlaku pri dilataci. Tato ma probfhat pomalu a setrne, coz ovsem vykon casove prodluzuje. Provadf se v celkove anestezii podavane anesteziologem, ktery vzdy vyzaduje predoperacnf internf vysetrenf.

Do 9. tydne operater vyprazdnuje dutinu tehotne delohy pouze tupou kyretou - to je okenkovy zahnuty nüz o prümeru okenka v milimetrech. Prümer do delohy zavadene kyrety odpovfda velikosti prümeru provedene dilatace. Kyretou odlucuje operater obsah dutiny tehotne delohy od vnitrnfch sten delohy, zfskanou tkän kontroluje zrakem na casti odlouceneho plodoveho vejce a odesfla ji na mikroskopicke histologicke vysetrenf. Malou kyretou pak provädf kontrolu uplneho vyprazdnenf delohy, zejmena deloznfch rohü.

Mnozf operateri zacfnajf operacnf vykon nejprve odsatfm plodove vody u interrupce od 8. do 12 tydne. Od 9. do 12 tydne nejprve tupou kyretou odloucf plodove vejce od deloznf steny a nasledne potratovymi klestemi plodove vejce vybavf. Zrakem kontroluje vybavovane casti plodoveho vejce-castky plodu a placenty, cast zfskanych tkanf odesflä na mikroskopicke histologicke vysetrenf. Vykon potratovymi klestemi ma provadet zkuseny lekar, neb potratove kleste jsou uznavany jako nebezpecny operacnf nastroj, ktery müze zpüsobit zavazna poranenf nejen delohy, ale po poranenf jejf steny a proniknutf do dutiny brisni i organü brisnfch, nejcasteji streva. S vyhodou je pouzft behem vykonu nitrozilnfho podänf lekü vyvolavajfcfch stah delohy a tfm zpevnenf jejf steny.

Po vypräzdnenf dutiny delozni potratovymi klestemi operater provede kyretou kontrolu uplneho vypräzdnenf.

Rozsirovänf delozniho hrdla byvä nekdy obtfznejsf a proväzeno vetsim rizikem poraneni, zejmena u zen poprve tehotnych a dosud nerodivsich. V takovem pripade je doporucoväno pouziti setrnejsi dilatace pomoci bobtnajfcfch tycinek zvanych laminarie. Drive uzivane laminarie zhotovovane z morske rasy Laminaria digitata se pro riziko zejmena zänetlivych komplikaci dnes uz nepouzfvajf. S pokrokem makromolekulärni chemie jsou dnes zhotovoväny laminarie z hydrofilnich polymerü - syntetickych hydrofilni gel na bäzi polyakrylonitrilu. Byl vyvinut u näs v Üstavu makromolekulärni chemie v Praze a jeho pracovnici po emigraci do USA pak prispeli k tamejsi vyrobe techto laminärni, ktere jsou dnes doväzeny k näm. Laminarie jsou zavedeny vecer pred plänovanym vykonem a behem noci nabobtnaji a delozni hrdlo setrneji rozsfrf, pred vykonem je operater za snürku jez je k laminärii pripevnena vytähne. Pouziti laminärni je ovsem casove a financne närocnejsf.

Po skonceni vykonu se operater presvedci, ze zena z delohy nekrväci a deloha ze je stazena. Anesteziolog ukonci anestezii a zena je do probuzeni sledoväna za soucasne kontroly krväceni. Po probuzeni je odvezena na lüzkove oddeleni a zde obvykle jeden den hospitalizoväna, dle potreby i dele. Pri zjisteni negativniho Rh faktoru jeji krevni skupiny k prevenci Rh-izoimuizace je ji do svalu aplikoväno 250mg anti-D globulinu. Opomenuti toho müze byt predmetem stfznostf a zalob, pokud by pri pozdejsim ponechävanem tehotenstvi doslo k poskozeni plodu v düsledku zanedbäni prevence izoimunizace v systemu Rh faktoru. Obvykle näsledujici den je zena po kontrole s poucenim propustena domü. Jako pri miniinterrupci si vetsinou zeny berou obvykle dovolenou - jde jim o lepsi utajeni toho, ze byly na interrupci. Lekar po provedeni jak miniinterrupce tak interrupce doplni formulär zädosti o interrupci - ktery je soucasne formulärem pro statisticke hläseni o provedeni vykonu i pripadnych komplikacich, originäl je zaslän na Üstav zdravotnickych informaci a statistiky Ministerstva zdravotnictvi Ceske republiky, ktery vede statistiku interrupci, kopie züstävä zdravotnickemu zarfzenf.

Pokud si zena preje präceneschopnost, lekar ji vystavi a zenu k jejimu ukonceni odesle k jejimu gynekologovi. Ten neschopnost obvykle za 3 az 5 dnü ukonci. Zena je poucena o moznych komplikacich, k nimz patri moznost neuplneho vypräzdnenf delohy, ktere se projevf bolestmi ze stahü delohy snazfcf se zbyle neodstranene cästi vypudit, krväcenfm a prfpadne i zänetem. Zenu je nutno odeslat na lüzkove zarfzenf, ultrazvukem je provedeno zjistenf ponechanych cästf plodoveho vejce i krevnfch srazenin a je provedena revize dutiny deloznf, v prfpade zänetu pod clonou antibiotik. Zänetlive komplikace mohou byt zpüsobeny nedbänfm zänetlivych kontraindikacf vykonu - ty je nutno pred vykonem prelicit, byvajf zpüsoboväny nedostatecnou hygienou po vykonu a nedodrzovänfm abstinence od souloze do zhojenf delohy po vykonu. Je proto nutno zenu poucit, ze k sexuälnfmu uspokojenf mä byt uzito mimokoitälnfch aktivit, ktere riziko zänetu snizuji. K poucenf jako pri miniinterrupci patrf i doporucenf uzfvat kontracepci.

Velkym pokrokem v provädenf umeleho ukoncenf tehotenstvf v prvnfm trimestru se stala moznost jeho ukoncenf pomocf leku, tedy nechirurgickym vykonem. Tento lek vyvinuli vedectf pracovnfci francouzske firmy Roussel-Uclaf jako RU-486. Jde o antiprogesteron a antiglukokortikoid a poprve bylo o nem referoväno v roce 1982. Podstata jeho ucinku spocfvä v blokäde progesteronovych receprorü, tfm dojde k ukoncenf pokracovänf vyvoje embrya a k jeho näslednemu potraceni. Je vyräben v 200mb tabletäch pod obchodnim näzvem Miferpistone ve Francii, dalsi näzev je Mifegyne.

Uzivä se predevsim k lekovemu potratu - medical abortion. Jeho uziti k potratu v I. Trimestru je do 49 dnü pocitäno od prveho dne posledni menstruace, v nekterych stätech je povoleno uziti az do 63 dnü. Zena prejfcf si tento lek uzit dostavi se ke gynekologovi s zädosti o ambulantni lekovy potrat. Lekar ji vysetri, a pokud neshledä kontraindikaci, ktere by uziti leku bränily, podä ji tri tablety po 200mg v celkove dävce 600mg. Objednä ji za dva dny ke kontrole a k podäni prostaglandinu do 48 hodin po uziti RU-486. Osvedcilo se podäni prostaglandinu misoprostolu do pochvy, je podävän lek Cytotec dve tablety po 200 mikrogramech misoprostolu v celkove dävce 400 mikrogramü. Zena pak po dve hodiny je sledoväna a behem nich obvykle spontänne potrati. Po kontrole je propustena domü a objednäna za 140 dnü ke kontrole, pri potfzfch se dostavi ke kontrole hned. Lekovy potrat je bezpecnejsi nez chirurgicky, uz samotne odpadnuti nezbytneho rozsiroväni delozniho hrdla, stejne tak anestezie predstavuje vyrazne snfzenf rizik.

Ke kontraindikacim pouziti RU-486 patri mimodelozni tehotenstvi nebo podezreni na ne, nediagnostikovany nädor pridatkü deloznich zejmena vajecnikü, zävazne onemocneni ledvin, zävazne astma lecene kortikoidy, krväcive nemoci, soucasnä protisräzlivä lecba, vrozenä porfyrie, precitlivelost na RU-486 a/nebo na prostagnliny, uvädi se i IUD nitrodelozni telisko v deloze.

Pres nesporne vyhody a nizsi zdravotni rizika pri pouziti RU-486 k lekovemu potratu neni dosud v Ceske republice zaregistrovän a tim je zablokoväna moznost jeho pouziti. Pri tom ve Francii je uzivän od roku 1988, 56% interrupci je pomoci nej provedeno, ve Spojenem Krälovstvi je uzivän od roku 1991 a v Skotsku jej pouzivä 61% zen, ve Svedsku je pouzivän od roku 1992 a uzivä jen 51% zen k provedeni interrupce. Jeho uzfvänf doporucuje WHO - Svetovä zdravotnickä organizace ve vsech pripadech kdy neni kontraindikaci. Nekteri gynekologove maji dobre zkusenosti i s pouzitim nizsich dävek RU-486, staci dle nich jen 200mg nebo 400 mg, obvykle pak ale zvysuji dävku misoprostolu az na 800 mikrogramü. Podäni misoprostolu do pochvy je dnes däväna prednost pred podävänim usty, tim je snizen vyskyt neprfjemnych vedlejsich ucinkü zejmena ze strany zazfvacfch orgänü.

Dle zprävy Regionälni uradovny WHO pro Evropu se sidlem v Kodani z roku 2005 je lek RU-486 zaregistrovän a schvälen k poziti krome jiz vyse tri uvedenych stätü v Rakousku, Belgii, Dänsku, Finsku, Nemecku, Recku, Lucembursku, Holandsku, Spanelsku, Äzerbajdzänu, Belorusku, Gruzii, Lotyssku, Moldävii, Rusku, Svycarsku, Ukrajine. Neni zaregistrovän v Irsku, Portugalsku, Itälii, Polsku, Slovensku a jak jiz bylo uvedeno v Cesku.

V Ceske republice dosähli odpürci präva zeny svobodne rozhodovat o svem tehotenstvi a materstvi toho, ze RU-486 nebyl dosud zaregistrovän k poziti a ceske zeny musi podstupovat tzv.potratovou turistiku, preji-li si tento lek k ukonceni sveho nechteneho tehotenstvi pouzit. Nejblize hranic jsou sousedni stäty Rakousko a Nemecko. Je svym zpüsobem paradoxni, ze sveho casu nez byl v Rakousku prijat liberälni interrupcni zäkon provozovaly rakouske zeny potratovou turistiku do tehdejsiho Ceskoslovenska a dnes ceske zeny jezdi k provedeni lekoveho potratu do Rakouska. Idealisticky fundamentalismu postavil u näs zed' mezi zenami a lekem, ktery potrebuji, i pres to, ze jsou tak vystaveny zvysenemu riziku zdravotnich komplikaci pri chirurgickem ukonceni nechteneho tehotenstvi.

Lek 486 lez tez uzit jako kontraceptivum, dale k postkoitalni kontracepci tez nazyvanou intercepce, je zkouseni k zrani hrdla delozniho pri indukci porodu nebo potratu.

Dalsi z moznosti umeleho ukonceni tehotenstvi je podani leku methotrexatu. Ten je sice u nas vyraben a registrovan, neni vsak zaregistrovan k pouziti k umelemu ukonceni tehotenstvi. Navrh na zaregistrovani methotrexatu i pro interrupci byl Mzd odmitnut. Gynekologove proto nemaji vetsiho zajmu Methotrexat k interrupci do 49 dnu tehotenstvi pouzivat, vystavuji se tim byrokratickym povinnostem. Je podavan predevsfm injekcne do svalu, mene casto v tabletach usty. Davka je vypocitana na ctvrceni plochu tela zeny 50mg na 1m2 s naslednym podanim 800mikrogaramu misoprostolu do pochvy.

UMELE ukonceni tehotenstvi PO 12. TYDNU tehotenstvi

Umele ukonceni tehotenstvi po 12. tydnu, tj. II. pripadne az III. trimestu tehotenstvi je mozne podle soucasneho zakona jen je-li ohrozen zivot zeny nebo je prokazano tezke poskozeni plodu nebo ze plod je neschopen zivota. Svedci-li pro umele ukonceni tehotenstvi geneticke düvody, lze umele ukoncit tehotenstvi nejpozdeji do dosazeni dvaceti ctyr tydnü tehotenstvi. Tato omezeni jsou dana vysokym rizikem poskozeni zdravi az smrti, ktera vykon interrupce v tam vysokem stupni tehotenstvi proväzi. Tyto interrupce jsou provadeny u nas zcela vyjimecne, tak podle statistiky potratu vydane ÜZIS Praha, Üstav zdravotnickych informaci a statistiky/ bylo v roce 2004 provedeno v II. trimestru tehotenstvi tj. od 12. do 24. tydne pouze 531 interrupci 27.574 pak cini pouhych 0,2%. To svedci o vysoce odpovednem pristupu, s nimz je k temto interrupcim dana indikace.

Vlastni provedeni techto interrupci je koncentrovano do vyssich zdravotnickych zarfzenf - do fakultnich a krajskych nemocnic, kde maji s nimi vetsi zkusenosti a lepsi moznosti pri zvlädäni dostavivsich se komplikaci. Ale jiz pri samotne indikaci k temto interrupcim byvaji potize. Nektere zeny pres opakovane durazne pouceni nejcasteji z nabozenskych duvodu tuto interrupci odmftajf. Je proto nezbytne nutne, aby si lekar pri odmftnutf vyzadal negativni revers, podepsany krome zeny pokud mozno nekym dalsim jako svedkem, nejlepe z pribuzenstva, a samotnym lekarem spolu s dalsim svedkem z rad zdravotnickeho personalu. Lekar se tak vyhne pri dostaveni se zavazneho poskozeni zdravi nebo i smrti v dusledku odmftnutf interrupce naslednym stfznostem a zalobam a soudnfm sporum.

Technika provedenf umeleho ukoncenf tehotenstvf v II. trimestru ma sva rizika, dosud nebyla vypracovana metoda, ktera by splnovala vsechny pozadavky - aby byla predevsfm bezpecna, nebyla casove narocna, nezanechavala dlouhodobe nasledky a pro mnohe zeny i psychicky unosnä. Chirurgicke ukoncenf tzv. zectil minor- mensfm cfsarskym rezem se jiz u nas prakticky neprovadf. S dostupnostf prostaglandinu jsou dnes predevsfm pouzfvany tyto. Rovnez metoda dle Aburela, pri nfz byla punkcnf jehlou pres brisni stenu nebo zadnf klenbu posevnf odsato z amnialnf dutiny 100 ml i vfce amniove tekutiny a mfsto nf vstriknut koncentrovany 10% - 30% roztok kuchynske soli. Ten jednak zastavil dalsf vyvoj plodu, jednak vyvolal deloznf stahy a vypuzenf plodu spolu s placentou. Aplikacf latek vyvolavajfcfch stahy deloznf je zmenseno riziko vetsfho krvacenf a usnadnena revize dutiny deloznf. Pro riziko ledvinnych a srdecne-cevnfch komplikacf i smrtelne koncfcfch Aburelova metoda nenf u näs pouziväna, stejne tak obdobne metody zalozene na jejim principu a pouzfvajfcf roztoky jako je hypertonicky roztok hroznoveho cukru glukozy nebo kyselina etakridinovä.

Dnes jsou pouziväny vyhradne prostagladiny, druh prostaglandinu a zpusob podäni voll provädejfcf lekar, nejcasteji do amniälni dutiny za soucasneho aplikoväni prostaglandinu do hrdla delozniho k jeho zräni. Az se dostavi stahy delozni je podäna periduräinf analgezie, vyckä se potratu plodu a placenty a näsleduje instrumentälni revize dutiny delozni. Jak jiz bylo vyse uvedeno, vykon mä svä rizika, je nutno dbät na kontraindikace podäni prostaglandinu. Vykon patri na vyssi pracoviste, ktere interrupce v II. trimestru koncentruje a mä tak dostatek potrebnych zkusenosti k jejich provedeni.

Pri leceni neplodnosti je stäle vice pouziväno metod asistovane reprodukce. Pri ni ale i mimo ni dochäzi k vicecetnemu tehotenstvi - dvojcat, ale i trojcat i vice. Takove tehotenstvi patri mezi rizikovä, nekdy je nektery z plodu postizeny malformaci, tj.zrüdnostf. V takovem pripade je tehotne zene nabidnuta moznost selektivni redukce tohoto plodu a tak ji pomoci resit nastalou svizelnou situaci. Pokud tehotnä s navrzenou moznosti souhlasi, na specializovanem pracovisti je tato selektivni redukce provedena. Mä svä rizika a proto tak jako interrupce v II. trimestru mä byt provädena na vyssim pracovisti, ktere mä s ni zkusenosti. Blizsi popis je mimo ucel tohoto sdeleni, jde o informaci o teto moznosti.

SOUCASNÄ SITUACE V PROVÄDENI INTERRUPCI V CESKE REPUBLICE

Podle platneho zäkona mä tehotnä zena svobodnou volbu rozhodnout se pro interrupci jak ze zdravotnich duvodu, tak bez udäni duvodu. Tato volba je omezena velikosti tehotenstvi, plati do dokonceneho 12. tydne tehotenstvi pocitäno od prveho dne posledni menstruace. Mä däle prävo svobodne si zvolit gynekologa nebo zdravotnicke zarfzenf, na ktere se obräti. V byvalem Ceskoslovensku a v nem v Ceske socialisticke republice byl pocet interrupci enorme vysoky, zatim co pocet zen uzfvajfcfch moderni kontracepci - hormonälni nebo nitrodelozni IUD - nizky ve srovnäni s vyspelymi stäty. Takovy stav je povazovän za nizkou kulturni a sociälni uroven v teto oblasti.

Se zmenou rezimu po roce 1989 nastala vyraznä zmena k lepsimu. Zatim co v historii nejvyssiho poctu interrupci bylo dosazeno v roce 1988 celkem 110.031 tisic, v roce 2004 vcetne interrupci cizinek jich bylo 27.574, pokles o 75%. Dosazeno toho bylo vyraznym zvysenim uzfvänf moderni kontracepce (tento vyraz uzivä WHO-Svetovä zdravotnickä organizace, u näs se dosud casto pouzivä vyraz antikoncepce) a to jak hormonälni, tak nitrodelozni. V roce 2004 uzivalo hormonälni kontracepci 1,104.073 zen fertilniho veku, tj. 7,2%. Dohromady 1,273.397 zen fertilniho veku (fertilni vek je 15-49 let veku zeny), tj. 51,2%, uz pres polovinu. Toto snfzenf poctu interrupci a zvyseni poctu zen uzfvajfcfch kontracepci je vyraznym uspechem a mluvf se prfmo o kontracepcnf revoluci v Ceske republice. Ceskä republika tak uspesne plnf program vytyceny WHO - Svetovou zdravotnickou organizacf v roce 1991 From abortion to contraception - Od potratu ke kontracepci - potratem se zde rozumf interrupce.

Tohoto uspechu bylo dosazeno osvetou v oblasti sexuälnfho a reprodukcnfho zdravf, vyznamne se na osvete podflejf NGO - Nevlädnf organizace - Non governmental organization a zejmena privätnf gynekologove, dfky jejich pokrokovemu postoji a obetave präci doslo k teto kontracepcni revoluci, jsou to oni, kdo s v posledni instanci zenam moderni kontracepci predepisuji nebo zavadeji. Cilem je dosahnout toho, aby interrupci byla pouze pojistkou pri selhani kontracepce, anebo kdyz zena otehotni nasilnym trestnym einem. Mezinarodni federace planovaneho rodicovstvi IPPF - Internationa Planned Parenthood Federation - ktera patri mezi poradni organy Organizace spojenych närodü v teto oblasti na svem sjezdu v Parizi v roce 1999, vydala stanovisko:

1. Ukonceni tehotenstvi je pro zeny traumatizujfcf. Spolecnost proto musi podniknout vsechno, aby se zabranilo neplanovanemu tehotenstvi, predevsim dükladnou sexualni vychovu a dostupnost kontracepce.
2. I pri nejlepsich formach kontracepce se vyskytne rada zen, ktere budou potrebovat legalni interrupci jako reseni nezadouci gravidity. Pomoc v tomto smeru ma byt vseobecne a snadno dostupna.
3. Interrupce je treba provadet co nejdrive a v tomto smeru ma byt vedena vychova obyvatelstva a organizace zdravotni pece.
4. Take pozdni ukonceni tehotenstvi (ve druhem trimestru gravidity) je pro nektere zeny potrebne. Spolecnost ma k takovym zenam pristupovat citlive a s veskerou peci.

Z ceskych NGO je clenem IPPF Spolecnost pro planovani rodiny a sexuälni vychovu - SPRSV. Stanovisko IPPF plne uplatnuje ve sve cinnosti a podflf se tak na dosazenych uspesfch pri snizoväm poctu interrupci a zvysoväni poctu zen uzfvajfcfch moderni kontracepci. V teto oblasti uz dostihujeme vyspele staty. Je nutno jeste zdüraznit, ze IPPF nepovazuje interrupci za jednu z metod plänoväni rodiny, jasne se v tomto smyslu vyjadruje a interrupce nepropaguje. Nase SPRSV stanovisko IPPF jako jeji radny clen plne podporuje.

2. Prävni hledisko

Karel Schelle, Ilona Schelleovä, Vlastislav Man

2.1 Üstavneprävni aspekty umeleho preruseni tehotenstvi

Üvod do problematiky

Umele preruseni tehotenstvi (dovolene i nedovolene) vzdy znamenä ve svem düsledku, ze lidsky plod je zbaven zivota. V teto souvislosti je na miste otäzka, jak cesky prävni räd chräni lidsky zivot v obdobi pred narozenim. Zäkladni principy ceske prävni ochrany lidskeho zivota pred narozenim vychäzi z rady ustanoveni Listiny zäkladnich präv a svobod¹ („LZPS") a mezinärodnich dokumentü, tykajfcfch se ochrany lidskych präv. Üstavnf problematika lidskeho zivota pred narozenim integrälne souvisi s üstavnf problematikou lidskeho zivota po narozeni, a jako takovou je ji nutno zkoumat. Pritom je nutno mit na zreteli, ze celä problematika lidskeho zivota pred narozenim i po narozeni je velmi citlivä, slozitä a majfcf nejen svüj prävni, ale i filosoficky, morälni, näbozensky, zdravotni i politicky rozmer.

LZPS vyslovne problematiku lidskeho zivota pred narozenim upravuje v oddilu prvnim (Zäkladni lidskä präva a svobody) hlavy druhe (Lidskä präva a zäkladni svobody). Ve vete druhe cl..6 odst. 1 LZPS je uvedena formulace, kterä zni: „Lidsky zivot je hoden ochrany jiz pred narozenfm'Muto formulaci vsak nelze zkoumat a interpretovat izolovane, ale vzdy v üzke souvislosti zejmena s obsahem celeho cl. 6 LZPS.²

K tomu je nutno uvest, ze formulace cl. 6 LZPS patrila k nejspornejsim otäzkäm pri priprave LZPS. V prve vete cl. 6 odst. 1 LZPS je formulovano obecne pravo na zivot:³ „Kazdy mä prävo na zivot," odstavce 2 a 3 jej konkretizujf formulacemi „Nikdo nesmi byt zbaven zivota" a „Trest smrti se nepripousti", odstavec 4 pak stanovi ve smyslu cl. 4 LZPS jeho üstavni meze. Dale ustavodarce v cl. 6 odst. 1 vete druhe LZPS uvadi formulaci, o ochrane lidskeho zivota jiz pred narozenim. K obecne formulaci prava na zivot jsou tak pripojena dalsi ustanoveni, ktera jej cini odborne i laicky spornym a diskutabilnim. Vznikaji tak otazky tykajfcf se ustavnfho pojeti kvality zivota, ochrany lidskeho zivota jiz pred narozenim (odst. 1 veta druha), zakazu zbaveni zivota (odst. 2) v jakekoli forme3, zakazu trestu smrti (odst. 3) a naproti tomu pripusteni, aby byl nekdo zbaven zivota v souvislosti s „jednanim, ktere podle zakona⁴ neni trestne" atp.

Pro ilustraci slozitosti geneze cl. 6 LZPS uved'me vynatek ze zpravodajske zpravy⁵ prednesene dne 8. ledna 1991 na spolecne schüzi Snemovny lidu a Snemovny narodü pri projednavani navrhu ustavnfho zakona, jimz se vyhlasuje LZPS:

Pravo na zivot zajiste path' k zäkladnim pravum cloveka. Nelze je jako takove nijakym zpusobem omezit, a proto je zcela namfste jako takove listinou vyslovne uznane. Puvodni text mel tri odstavce, z nichz posledni dva znely takto: Odstavec druhy: „Nikdo nesml byt usmrcen vyjma pripadu, kdy zäkon vylucuje protiprävnost cinu". Odstavec treti: „Trest smrti se nepripousti".

Z duvodu ciste legislativnich byly posleze dva odstavce spojeny v jeden. Dosavadni text byl nahrazen textem novym, ktery podle presvedcenf üstavneprävnich vyboru zämer vystihuje nepomerne lepe. Slovo „usmrtit" nebylo shledäno pro üstavni text nejvhodnejsi (mezinärodni pakt uzivä pojmu „zbavit zivota"). Nehlede k tomu, ze ve spojeni s druhou cästi vety puvodniho odstavce druheho mohlo vzbuzovat, jakoby ümyslne usmrceni mohlo byt zäkonem dovoleno, coz by v souvislosti s üvahami o euthanasii mohlo sehrät svoji, patrne nezädouci roli. Konecne pojem „zbavit zivota" znamenä predevsfm zämer zivot jinemu odejmout, coz nevylucuje odpovednost za dusledek i nedbalostniho jednäni tak, jak mä na mysli trestni zäkon.

Pripadny problem interrupt tim ovsem neni resen, nebot pocätek lidskeho zivota, s prihlednutim k soucasnym poznatkum lekarske vedy, souvisi s jeho definin' ve smyslu prävnim. K temto ustanovenim bylo ostatnimi vybory, jako vybory zahranicnimi, pro plän rozpocet a bezpecnostne brannymi, podäno nekolik pozmenovacich nävrhu na zmenu rozhodne vety, jako: "Kazdy mä prävo na zivot a zdrave podminky zivota" nebo „Kazdy mä prävo na zivot a zdrave zivotniprostredi", pripadne „Kazdy mä prävo se narodit".

Ustavne prävni vybory se s temito nävrhy neztotoznily jednak z duvodu, ktere vyplyvaji z toho, co bylo jiz receno, jednak proto, ze napr. „Prävo na zdrave podminky zivota" nebo „Prävo na zdrave zivotni prostredi" za stävajicich ekologickych podminek a situace nelze üstavne zarucit, takze prijetim podobneho nävrhu by byla prolomena jinak respektovanä zasada vynutitelnosti konstituovaneho prava, clmz by se LZPS zavadela do oblastl proklamaci.

Obdobne byl odmi'tnut navrh proklamujlcl„Pravo kazdeho se narodit". Odhlednuto jiz od potlzl, ktery by vyklad takoveto normy nezbytne prinasel a jake situace by se pri jejl aplikaci vytvarely, jen stezl 1ze obdobne norme priznat realne vynutitelnou normativnf zdvaznost. Z techto duvodu byl odmi'tnut i minoritni navrh vyboru socidlni'ch a kulturnlch a vyboru pro zivotnl prostredl ve znenl: „Lidsky zivot je hodny ochrany od poceti" v naslednych clancich. Behem diskusl byl hlasovanim odmi'tnut navrh, aby lidsky plod byl chranen od poceti. Uvedena formulace je proto jen kompromisem.

Ochrana lidskeho zivota pred narozenim

Nutnou podminkou toho, aby se jedinec stal fyzickym clenem spolecnosti je treba jeho poceti, dochovanf lidskeho plodu a ziveho narozeni. Klasicke prirozene pravo na zivot nepochybne znamena i moznost svobodne byt zplozen a zrozen.

Na rozdil od formulaci mezinarodnich dokumentü, ktere chrani lidsky zivot (vychazeji z pojeti, ze lidsky zivot zacina narozenim), mluvi LZPS o ochrane lidskeho zivota i v dalsim smeru. I kdyz LZPS v zasade vychazi z tehoz pojeti a lidskemu zivotu priznava plnou ochranu od narozeni, stanovi se v cl. 6 odst. 1 vete druhe LZPS, ze „lidsky zivot je hoden ochrany jiz pred narozenim". Ceska ustavnf uprava je v tomto smeru zajimava uz proto, ze jde o ustanoveni, ktere neexistuje v pravnich radech ostatnich zemi.⁶

S ustanovenim druhe vety cl. 6 odst. 1 LZPS jsou spojeny vazne interpretacni problemy.⁷ Neurcitost formulace vety „Lidsky zivot je hoden ochrany jiz pred narozenim" svedci o tom, ze jde spise o proklamaci (verejne, slavnostni prohlaseni). Je tedy pochopitelne, ze pravni povaha teto vety vzbuzuje pozornost, protoze nejde o klasickou pravni normu. Tato formulace vznikala jako kompromis pri tvorbe LZPS mezi odpürci umeleho preruseni tehotenstvi (zejmena z düvodü nabozenskych) a ostatnimi.

Nejednoznacne se s problematikou ochrany lidske zivota pred narozenim vyporädävajf take mezinarodni dokumenty (deklarace, pakty a umluvy) z oblasti ochrany lidskych prav.

Deklarace prav ditete vyhlasena Valnym shromazdenim OSN dne 20. listopadu 1959 uvadi v preambuli, „ze dite pro svou telesnou a dusevni nezralost potrebuje zvlastni zaruky, peci a zvlästni pravni ochranu pred narozenim i po nem". V zasade ctvrte teto deklarace se dale uvädi, ze dite „je opravneno vyrüstat a rozvjet se ve zdravi; proto se jemu i jeho matce poskytuje zvlastni pece a ochran vcetne primerene pece v dobe pred jeho narozenim i po nem."

Vyslovne tuto problematiku neresi ani dale uvadene mezinarodm smlouvy, jimiz je Ceska republika vazana.⁸

Evropska umluva o ochrane lidskych prav vychazi z pojeti, ze zivot zacina narozenim (k tomu srov. cl. 2 odst. 1 teto umluvy). Pravo lidskeho plodu proto vyslovne neresi. Evropska komise pro lidska prava zrizena touto umluvou dospela k zaveru, ze priznani absolutniho prava na zivot u lidskeho plodu by bylo v rozporu s predmetem a ucelem umluvy (stiznost c. 8416/78). Zaroven vsak konstatovala v jinem pripade, ze stat müze omezit pravo na umele preruseni tehotenstvi, aniz by se tim porusovalo pravo na soukromi tehotnych zen.⁹

Stejne tak tuto problematiku vyslovne neresi Mezinärodnf pakt o obcanskych a politickych pravech (k tomu srov. cl. 6, 23 a 24 tohoto paktu). Jednoznacne je nenarozene dite chraneno jen ustanovenim cl. 6 odst. 5 Mezinarodniho paktu o obcanskych a politickych pravech, podle ktereho nelze vykonat trest smrti na tehotnych zenach.¹⁰

Obdobne k teto problematice pristupuje Ümluva o pravech ditete (k tomu srov. text v preambuli, cl. 1, 6 a 7 teto umluvy).

Rozhodne z textü mezinarodnich smluv, jimiz je Ceska republika vazana, nevyplyva jednoznacne urcity pristup k otazce umeleho preruseni tehotenstvi.

Druha veta cl. 6 odst. ¹¹ LZPS vyjadruje, ze lidsky zivot pred narozenim11 je predmetem relativnf pravni ochrany. Formulace „je hoden ochrany" vyjadruje nikoli prikaz, zakaz nebo dovoleni, ale pouze prani ustavodarce, ktere zejmena pro zakonodarce znamena normu nikoli pravni, ale pouze moralni - slovo „hoden" neni pravni, ale moralni kvality.¹²

Ale i tehdy, kdyz prijmeme stanovisko, ze v pripade ochrany zivota pred narozenim jde o pravni normu, je ze zneni tohoto ustanoveni („hoden") zrejme, ze stupen jeho ochrany je zde odlisny od ochrany ziveho jedince po jeho narozeni.

Je nepochybne, ze v pravu na zivot je obsazena i slozka - moralni norma - vyjadrena vyrokem, ze lidsky zivot je hoden ochrany. Ze vsech slozek prava na zivot LZPS pro lidsky zivot pred narozenfm uznava jen tuto slozku.¹³

LZPS neresi otazku, zda do narozeni je lidsky plod soucasti zivota matky, nebo ma samostatnou subjektivitu. LZPS vyslovne neresi problem, zda lidsky zivot je chranen samostatne nebo je prostrednictvim matky. Neresi tim ani problem konfliktu zajmü mezi matkou a lidskym plodem.

Zneni druhe vety odst. 1 cl. 6 LZPS samozrejme nastoluje citlive otazky, tykajfcf se problematiky pripustnosti ci nepripustnosti, legalnosti ci nelegalnosti umeleho preruseni tehotenstvi.¹⁴ Z formulace druhe vety odst. 1 cl. 6 LZPS „lidsky zivot je hoden ochrany jiz pred narozenim" vsak nelze dovodit absolutnf ustavnepravnf zakaz umeleho prerusenf tehotenstvi ani z nf nevyplyva pravnf zavazek k zakazu umeleho prerusenf tehotenstvf.

Toto ustanovenf tedy neresf ustavne problem povoleni ci zakazu umeleho prerusenf tehotenstvi, tj. problem, zda jde o legitim nf rozhodovaci opravneni matky, lekare, statu, cfrkvf, nabozenskych spolecnosti, otce ci nikoho¹⁵

Na druhe strane je vsak nepochybne, ze ustavni zakotveni ochrany lidskeho plodu pred narozenim znamena omezeni zakonodarce v otazce legality umeleho prerusenf tehotenstvf. Pri resenf teto velmi slozite otazky je pak nutno uplatnit zasadu primerenosti a vyvazenf prav matky (zejmena pravo na soukromf podle cl. 7 odst. 1 LZPS ) a lidskeho plodu.¹⁶

Ustanovenf cl. 6 odst. 1 vety druhe LZPS ma spfse charakter interpretacnfho pravidla vztahujfcfho se k jinym clänküm LZPS a smernice pro zakonodarce k resenf konkretnf pravnf upravy ochrany tehotne zeny a lidskeho plodu.

V souladu s tfm cl. 32 odst. 2 LZPS stanovf, ze zene v tehotenstvf je zarucena zvlastnf pece, ochrana v pracovnfch vztazfch a odpovfdajfcf pracovnf podmfnky. Dale podle cl. 32 odst. 1 LZPS rodicovstvf je pod ochranou zakona.

Ceske pravo obsahuje cely system zakonnych a podzakonnych ustanovenf, tykajfcfch se ochrany pocateho dftete, pricemz tato ochrana je predevsfm koncipovana jako ochrana tehotne zeny. Je tomu tak v pravu obcanskem, rodinnem, pracovnfm a take v trestnfm.

V oblasti obcanskoprävnf v Ceske republice ochrana prav pocateho dftete, na rod f-li se zive, navazuje na ustanovenf § 22 Vseobecneho zäkonfku obcanskeho z roku 1811.

Soucasne ceske obcanske pravo obsahuje upravu, tykajfcf se zpüsobilosti k prävüm a povinnostem (pravnf subjektivity) pocateho dftete, narodf-li se zive.¹⁷ Je zajfmave, ze mnohe pravnf rady v Evrope i mimo ni takove ustanovenf nemajf a zpüsobilost k pravüm a povinnostem (pravnf subjektivitu) omezujf vylucne na osoby fyzicke. Obejdou se bez nasf upravy pocateho dftete, narodf-li se zive, a jeho pravnfho postavenf, a to i v tech zemfch, kde pocate dfte je jako u nas dedicem.

Trestnf zakon (zakon c. 140/1961 Sb.) formuluje v hlave VII. zvlästnf casti radu ustanovenf, ktere chränf tehotnou zenu i zivy lidsky plod. Predne je to kvalifikovana skutkova podstata trestneho cinu vrazdy podle § 219 odst. 1, 2 pfsm. d) zakona c. 140/1961 Sb. - vrazda spächäna na tehotne zene. Dale jsou to skutkove podstaty trestnych cinu nedovoleneho prerusenf uvedene v § 227 a 228 zakona c. 140/1961 Sb. Uvedena hmotne pravnf upravu pak doplnuje ustanoveni § 229 tehoz zäkona o beztrestnosti tehotne zeny. Dale zäkon c. 140/1961 Sb., povazuje za tezkou ujmu na zdravi jen väznou poruchu zdravi nebo tezke onemocneni (§ 89 odst. 7 zäkona c. 140/1961 Sb.). Za techto podminek je tezkou ujmou na zdravi pod pismenem g) uvedene: „vyvoläni potratu nebo usmrceni lidskeho plodu". (Blize k trestne hmotne prävni ochrane viz )

Ustanoveni, tykajfcf se ochrany tehotne zeny (a tedy i lidskeho plodu), obsahuje take zäkon c. 141/1961 Sb., o trestnim rfzenf soudnim (trestni räd), zäkon c. 169/1999 Sb., o vykonu trestu odneti svobody a zäkon c. 293/1993 Sb., o vykonu vazby.

Z vyse uvedeneho vyplyvä, ze i trestneprävni ochrana tehotne zeny a lidskeho plodu je v Ceske republice upravena pomerne rozsähle.

Ücinnä konkretnf prävni uprava18 pripustneho zpüsobu umeleho preruseni tehotenstvi v Ceske republice je zäkonnä a podzäkonnä. Je koncipoväna se zretelem na ochranu zivota a zdravi zeny a v zäjmu plänovaneho a odpovedneho rodicovstvi. Samozrejme neresf (je z roku 1986) hlubinne morälni, näbozenske, zdravotni a jine obdobne otäzky.

Zaverem teto casti Ize konstatovat, ze ochrana tehotne zeny a jeji'ho plodu je v Ceske republice pomerne rozsahla a majfcf systemovy Charakter.

Poznämka:

V rämci vytvoreni moznosti srovnäni rüznych näzorü a koncepci, tykajfcfch se präv pocateho ditete a prfstupü k umelemu preruseni tehotenstvi, autori zaradili na zäver teto cästi publikace text tzv. Deklarace präv pocateho ditete publikovany na internetovych stränkäch Ceske biskupske konference.

deklarace präv pocateho ditete

vyhlasena dne 22. listopadu 1999

Asociaclpro prävni ochranu deti a mladeze (v cele s JUDr. Ing. Jirim Karasem) Obcanskym institutem (v cele s Mgr. Michal Semin)

Hnutfm Pro zivot CR (v cele s Ing. Radimem Uchäcem)¹⁸

Preambule

Vychazeji'ce ze vseobecne deklarace lidskych prav Organizace spojenych narodu (OSN), Deklarace prav dltete, Evropske ümluvy o ochrane lidskych prav a svobod a Ümluvy o pravech dltete, prijate 20. listopadu 1989 a ratifikovane Ceskou republikou (CR),¹⁹ maji'ce na zreteli, ze zivot je neopakovatelny dar celemu lidstvu i zakladnl lidska hodnota pozlvajlcl nejvyssi' pravnl ochrany, a ze pravo na zivot je predpokladem realizace vsech ostatni'ch lidskych prav a svobod, nezapomlnajlce na to, ze zivot kazdeho z nas zacal nasfm pocetim, kdy jsme se z jedne bunky, oplodneneho lidskeho vajicka, vyvinuli az do soucasne podoby, jelikoz podle preambule Deklarace prav dltete a Ümluvy o pravech dltete, prijatych Valnym shromazdenlm OSN, "di'te z duvodu sve fyzicke a dusevnl nezralosti potrebuje osobnf zaruky a peci, vcetne primerene pravn! ochrany, pred i po narozenl", i podle Listiny zakladni'ch prav a svobod, ktera je soucastl Üstavy CR, je "lidsky zivot hoden ochrany jiz pred narozenlm" a v duchu zasady klasickeho ri'mskeho prava "nascitur pro iam habetur, quotiens de commodo eius agitur" (ten, kdo se ma narodit, se povazuje za narozeneho) i zasady "in dubio pro vitae" (v pochybnosti je treba se rozhodnout ve prospech zivota), vyhlasujeme²⁰ tuto deklaraci urcenou vsem lidem dobre vuli s ci'lem zarucit tem nejbezbrannejsi'm spravedlivou pravni ochranu:

cl. 1.

Kazda pocata lidska bytost ma pravo na zivot. Toto pravo ma byt chraneno zakonem od okamziku poceti po prirozenou smrt.

cl. 2.

(1) Vsechny lidske bytosti jsou si od okamziku poceti do prirozene smrti rovny v dustojnosti i pravech a maji narok na pravni ochranu. Prijlmanlpravni'ch predpisu i vsechno jednanl ma slouzit ve prospech zajmu a prav pocateho dltete.
(2) Vsem pocatym detem maji byt zarucena bez jakekoli diskriminace prava a ochrana ze strany vlastnl rodiny, spolecnosti a statu bez ohledu na jejich vek, zdravotnl a psychicky stav, pohlavl, rasu, narodnl a socialnl puvod, pri'slusnost k narodnostnl mensine nebo etnicke skupine, nabozenstvl, majetek nebo jine postaveni.

cl. 3.

(1) Pocate di'te ma pravo se narodit, potrebuje byt prijate a milovane. Teto potrebe odpovi'da zplozeni prirozenym zpusobem v manzelstvi jednoho muze a jedne zeny.
(2) Prirozenym prostredfm pro harmonicky rozvoj pocateho dftete je rodina, zalozena na trvalem manzelskem svazku muze a zeny.
(3) Pocate dfte ma pravo, aby se k jeho zajmum prihlfzelo pri vzniku manzelstvf i pri prfpadnem rozchodu manzelu ci umrtf nektereho z nich.

cl. 4.

Matka a otec pocateho dftete majlpravo na pravdive a uplne informace o zivote a zdravf pocateho dftete.

cl. 5.

(1) Stat ma zabezpecit potrebnou zdravotnickou peci matkam v obdobf pred i po narozenf dftete.
(2) Pocate dfte ma pravo na poskytovanf zdravotnicke pece.

cl. 6.

(1) Pocate dfte ma pravo na zachovanf telesne, geneticke a dusevnf nedotknutelnosti.
(2) Pravnf ochrana se vztahuje zejmena na ochranu pred overovanfm medicfnskych poznatku na cloveku. Pocate dfte ma pravo na ochranu pred vyuzitfm jeho organu a tkanf na transplantace, ochranu pred genetickymi anebo jinymi manipulacemi a pred kazdym zneuzitfm s obchodnfm, prumyslovym, vedeckym nebo jinym cflem.

cl. 7.

Pocate dfte ma pravo na zachovanf lidske dustojnosti po smrti, vcetne prava na dustojny pohreb.

cl. 8.

(1) Pocate dfte ma pravo dedit a byt obdarovane.
(2) Pocate dfte ma narok na nahradu skody i v prfpade, ze mu byla zpusobena ujma na zdravf pred narozenfm.
(3) Pocate dfte ma pravo na plnenf z pojistne udalosti, kterou je smrt pojistene tretf osoby.

cl. 9.

(1) Pocate dfte a jeho matka majf pravo na osobnf peci a pomoc, zejmena v tfsnivem postavenf.
(2) Matka pocateho dftete ma pravo na ochranu v pracovnlch vztazi'ch a na odpovldajlcl pracovnl podminky.

cl. 10.

(1) Verejnost ma pravo byt pravidelne a uplne informovana o jedinecne hodnote kazdeho lidskeho zivota od okamziku poceti az po prirozenou smrt, a to zejmena prostrednictvi'm skolnfch zarlzenl a verejnopravni'ch sdelovaci'ch prostredku.
(2) Statnl instituce majl zabezpecit dostupnou sit' poradenskych center poskytujlclch zakladnl informace a pomoc pri ochrane pocateho zivota.

ZÄKAZ ZBAVENI ZIVOTA

Vyjädrenfm prava kazdeho na zivot negativni formou je zäkaz uvedeny v cl. 6 odst. 2 LZPS: „Nikdo nesmi byt zbaven zivota". LZPS tak doplnuje vseobecnou (prirozenoprävnf) zasadu o pravu kazdeho na zivot, vyjadrenou v clanku 6 odst. 1 LZPS, negativni normou. Formulace uvedena v cl. 6 odst. 2 LZPS vyslovne zakazuje, aby kdokoli jineho zbavil zivota. Tento zakaz ma rovnez prirozenoprävnf povahu a je i obecne uznanym moralnim a nabozenskym (biblickym)²¹ principem („Nezabijes").

Norma uvedena v cl. 6 odst. 2 LZPS univerzalne chrani kazdy lidsky zivot pred umyslnymi i nedbalostnimi neblahymi zasahy jinych fyzickych osob, tak i pred zasahy institucionalnimi (napr. organü verejne moci)..

S ustanovenim cl. 6 odst. 2 LZPS uzce souvisi ustanoveni cl. 6 odst. 4 LZPS, ktere obecne zakotvuje prfpustne vyjimky vylucujfcf, aby urcite jednani, jez by jineho zbavilo zivota, bylo povazovano za poruseni prava na zivot.

V souvislosti s ti'm, ze podle odst. 2 cl. 6 LZPS nikdo nesmf byt zbaven zivota, je diskutovana problematika prfpustnosti dovoleneho umeleho prerusenf tehotenstvf. K tomu je vsak nutno uvest, ze ustanoveni cl. 6 odst. 2 LZPS je nutno interpretovat v souvislosti s ustanovenim cl. 6 odst. 4 LZPS.

Formulace cl. 6 odst. 2 LZPS je plne v souladu s mezinarodnfmi smlouvami, jimiz je Ceska republika vazana. Clanek 2 odst. 1 Evropske umluvy o lidskych pravech²² stanovi, ze: „Pravo kazdeho na zivot je chraneno zakonem. Nikdo nesmf byt umyslne zbaven zivota".

Sankce za poruseni zakazu uvedeneho v cl. 6 odst. 2 LZPS, je obsazena v trestnim zakonodarstvi.²³

Zäkon c. 140/1961 Sb., obsahuje predevsim v sedme hlave zvlästni casti skutkove podstaty trestnych cinu proti zivotu a zdravi, vcetne trestneho cinu vrazdy, trestneho cinu vrazdy novorozeneho ditete matkou a trestneho cinu ucasti na sebevrazde. Zäkladni skutkovä podstata trestneho cinu vrazdy je uvedena v § 219 odst. 1 zäkona c. 140/1961 Sb. Pachatel, ktery naplni jeji znaky tim, ze jineho umyslne usmrti,²⁴ bude potrestän odnetim svobody na deset az patnäct let. Objektem trestneho cinu vrazdy je zäjem na ochrane lidskeho zivota. Hmotnym predmetem utoku müze byt jen zivy clovek.²⁵ Za ziveho cloveka je treba povazovat dfte, ktere se jiz narodilo.25 Trestne je i uspfsenf smrti, kterä by byla stejne nastala, trebas i za krätkou dobu. Odnetim svobody na dvanäct az patnäct let nebo vyjimecnym trestem bude pachatel potrestän, spächä-li takovy cin: a) na dvou nebo vice osobäch, b) zvläst' surovym nebo tryznivym zpusobem, c) opetovne, d) na tehotne zene,²⁶ e) na osobe mladsi nez patnäct let, f) na verejnem ciniteli pri vykonu nebo pro vykon jeho pravomoci, g) na jinem pro jeho rasu, närodnost, politicke presvedceni, vyznäni nebo proto, ze je bez vyznäni, nebo h) v umyslu ziskat majetkovy prospech nebo v umyslu zakryt nebo usnadnit jiny trestny cin anebo z jine zvläst' zavrzenihodne pohnutky.

Speciälni (privilegovanou) skutkovou podstatu trestneho cinu vrazdy obsahuje ustanoveni § 220 zäkona c. 140/1961 Sb. - vrazda novorozeneho dftete matkou. Tuto privilegovanou skutkovou podstatu trestneho cinu naplni matka, kterä v rozruseni zpusobenem porodem umyslne usmrti sve novorozene dfte3 pri porodu nebo hned po nem. Takovä pachatelka bude potrestäna trestem odneti svobody na tri leta az na osm let, pricemz duvodem mfrnejsfho posuzoväni takoveto vrazdy je zvlästni dusevni stav pachatelky v dobe cinu, majfcf puvod ve zvlästnich fyziologickych procesech, vyvolanych porodem.²⁷

Zivot cloveka däle chräni celä rada dalsich ustanoveni zvlästni cästi trestniho zäkona, kdy smrt obeti je bud' z nedbalosti zpusobena pachatelem umyslneho trestneho cinu (srov. § 221 odst. 1, 4 zäkona c. 140/1961 Sb.), nebo je pachatelem trestneho cinu zavinena z nedbalosti (srov. § 224 odst. 1 zäkon c. 140/1961 Sb.).

K ochrane lidskeho plodu srovnej predchozi vyklad k druhe vete clänku 6 odst. 1 LZPS.²⁸

[...]

---

¹ Listina zäkladnich präv a svobod, vyhläsenä usnesenfm predsednictva CNR ze dne 16. prosince 1992 jako soucäst üstavnfho porädku Ceske republiky pod c. 2/1993 Sb.

² Blfze k interpretaci v üstavnfm prävu Ceske republiky viz Filip, J.: Üstavni pravo. 1. Zäkladni pojmy a instituty.

³ Üstavnf prävo CR. Brno, Masarykova univerzita 2003, s. 301- 332.

⁴ Vcetne usmrceni lidskeho plodu z nedbalosti, nedovoleneho prerusenf tehotenstvf a euthanasie, kterou provadf nekdo jiny.

⁵ LZPS ma na mysli zejmena okolnosti vylucujfcf protiprävnost (napr. nutna obrana podle § 13 zakona c. 140/1961 Sb., trestnfho zakona; pod znenf cl 6 odst. 4 LZPS lze zahrnout i dovolene umele prerusenf tehotenstvf podle zakona CNR c. 66/1986 Sb., o umelem prerusenf tehotenstvf a vyhlasky c. 75/1986 Sb., ktera jej provadf).

⁶ Pavlfcek, V. a kol.: Ustava a üstavniräd Ceske republiky. 2. dil: Präva a svobody. Praha, LINDE 2002, s. 364 a 365.

⁷ Kolektiv autorü PF UK: Obcanska a lidska prava. ALEKO, Praha 1991; Kolektiv autorü PF UK: Obcanska a lidska prava. Praha, ALEKO 1991, s. 124.

⁸ K objasnenf autentickeho prävnfho vyznamu ustanoveni cl. 6 odst. 1 vety druhe LZPS by jiste prispelo vydänf judikatu Üstavnfho soudu.

⁹ Podle cl. 10 Üstavy Ceske republiky vyhlasene mezinarodnf smlouvy, k jejichz ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiz je Ceska republika vazana, jsou soucasti pravnfho radu; stanovf-li mezinarodnf smlouva neco jineho nez zakon, pouzije se mezinarodnf smlouva.

¹⁰ Pavlfcek, V. a kol.: Ustava a ustavnirad Ceske republiky. 2. dil: Prava a svobody. Praha, LINDE 2002, s. 69.

¹¹ Tato situace vsak v podmfnkach Ceske republiky s ohledem na neprfpustnost a neprijatelnost trestu smrti (cl. 6 odst. 3 LZPS) neprichazf do uvahy.

¹² Tj. od okamziku pocetf.

¹³ Pavlfcek, V. a kol.: Ustavni pravo a statoveda. II. dil. Ustavni pravo Ceske republiky. 2. cast. Praha, LINDE Praha 2001, str. 75.

¹⁴ Pavlfcek, V. a kol.: Ustava a ustavni rad Ceske republiky. 2. dil: Prava a svobody. Praha, LINDE 2002, s. 69.

¹⁵ Vyraz „prerusenf tehotenstvf" nenf presny, protoze provedenym zakrokem tehotenstvf je zcela ukonceno.

¹⁶ Gerloch, A. - Hrebejk, J. - Zoubek, V.: Üstavnf system Ceske republiky. Praha, PROSPEKTRUM 2002, s. 360.

¹⁷ Filip, J.: Vybrane kapitoly ke studiu ustavnlho prava. Brno, Masarykova univerzita 2004, s. 112.

¹⁸ Podle § 7 odst. 1 vety prvnf zakona c. 40/1961 Sb., obcanskeho zakonfku, zpüsobilost fyzicke osoby mit prava a povinnosti vznika narozenim, to je narozenim ziveho dftete. Podle § 7 odst. 1 vety druhe tehoz zakonfku pak tuto zpüsobilost (bez jakehokoli omezenf( ma i pocate dfte, narodf-li se zive. Takze nenarozene dfte je tedy zakonnym dedicem stejne jako dfte narozene. Narodf-li se dfte mrtve nebo nedojde-li vübec k porodu (v prfpade potratu), posuzuje se situace, jako by prav a povinnosti nikdy nenabylo.

¹⁹ Prfpustny zpüsob umeleho preruseni tehotenstvi je upraven zäkonem Ceske närodnf rady c. 66/1986 Sb., o

umelem preruseni tehotenstvi, a provädecf vyhläskou ministerstva zdravotnictvf Ceske republiky c. 75/1986 Sb.

²⁰ Tzv. Deklaraci prav pocateho dltete vyhläsily 22. listopadu 1999 v sfni stätnfch aktü Poslanecke snemovny Parlamentu CR - u prflezitosti 10. vyrocf prijetf Ümluvy o prävech dltete - tri nevlädnf organizace: Asociace pro prävnf ochranu deti a mlädeze v cele s poslancem JUDr. Ing. Jirfm Karasem; Obcansky institut, jehoz predsedou je Mgr. Michal Semfn a Hnutf Pro zivot CR v cele s prezidentem Ing. Radimem Uchäcem. Cilem deklarace je uvest do souladu nas pravni rad s Listinou zakladnich prav a svobod, ktera je soucastl ceske üstavy, a ktera stanovi, ze lidsky zivot je hoden ochrany jiz pred narozenlm.

²¹ Bible svata. Druha Kniha Mojzfsova, Kapitola 20.

²² Ümluva o ochrane lidskych prav a zakladnfch svobodach (sdelenf federalnfho ministerstva zahranicnfch vecf c. 209/1992 Sb.). Ve znenf clanku 1 Protokolu c. 6 k Evropske umluve o lidskych pravech, tykajfcfho se zakazu trestu smrti.

²³ Zakon c. 140/1961 Sb., rozlisuje sankci za poruseni tohoto principu podle zavinenf a dalsfch skutecnostf.

²⁴ Z hlediska lekarskeho je zpravidla smrt delsf dobu trvajfcfm procesem, z hlediska präva je to vzdy okamzik. Je vecf prävnfho rädu, aby urcil, ktery konkretnf okamzik v procesu postupneho odumfränf organismu mä prävnf vyznam. Z pohledu trestniho präva se za rozhodujfcf bere ten okamzik, kdy proces zäniku organismu se stävä tzv. irreversibilnfm, tj, neschopnym byt zpetne uveden v püvodnf stav.

²⁵ Hmotnym predmetem utoku je pouze zivy clovek, kterym je dfte, ktere prestalo byt lidskym plodem, pote dospely clovek az do okamziku smrti v biologickem smyslu. Lidsky plod prechäzf v ziveho cloveka okamzikem zacätku (pocätku) porodu.

²⁶ Novorozenym dftetem se rozumf zive dfte od zacätku (pocätku) porodu, a to i tehdy, kdyz zcela neopustilo matcino telo a nenf od nej zcela oddeleno. Az do zacätku (pocätku) porodu jde o lidsky plod. Novorozene dfte musf byt zive a musf byt vyvinuto natolik, aby bylo schopno mimodeloznfho zivota, a to alespon po urcitou dobu. Jinak by se jednalo o prerusenf tehotenstvf. Nezälezf vsak na tom, zda je takove zive narozene dfte zivotaschopne, ci nikoli.

²⁷ Tehotnou je zena od pocetf do zacätku (pocätku) porodu.

²⁸ Prävnf kvalifikaci stanovf orgäny cinne v trestnfm rfzenf na zäklade znaleckych posudkü z oboru psychiatrie, psychologie, soudnfho lekarstvf a gynekologie.