Loading...

Gerichtsbarkeit in der Tschechischen Republik

(Geschichte, Gegenwart und Perspektiven)

by Univ.-Doz. Karel Schelle (Author) Dr. Ilona Schelleová (Author)

Textbook 2009 505 Pages

Law - Philosophy, History and Sociology of Law

Excerpt

OBSAH

ZUSAMMENFASSUNG

INHALTSVERZEICHNIS

RESUME

CONTENT

ÚVOD

OBSAH

Kapitola 1 POSTAVENÍ SOUD V SYSTÉMU STÁTNÍCH ORGÁN
1.1 PODSTATA SOUDNICTVÍ
1.2 DRUHY SOUDNICTVÍ
1.3 ORGANIZA NÍ PRINCIPY SOUDNICTVÍ
1.3.1 Výkon soudní moci pouze soudem
1.3.2 Výkon soudní moci jménem republiky
1.3.3 Nezávislost soud
1.3.4 Nikdo nesmí být od at svému zákonnému soudci
1.3.5 Jednota soudní soustavy
1.3.6 Rozhodování senátem a samosoudcem
1.3.7 Ú ast lidu na výkonu soudní moci
Literatura

Kapitola 2 VÝVOJ ORGANIZACE SOUDNICTVÍ
2.1 ÚVOD
2.2 ORGANIZACE SOUDNICTVÍ ZA FEUDALISMU
2.2.1 Vývoj soudní organizace do nástupu absolutismu
2.2.2 Vývoj soudní organizace v období absolutismu
2.3 VÝVOJ ORGANIZACE SOUDNICTVÍ V LETECH 1848 - 1918
2.3.1 Organizace soudnictví v letech 1848 - 1850
2.3.2 Organizace soudnictví v letech 1850 - 1855
2.3.3 P íslušnost soud v letech 1850 - 1855
2.3.4 Organizace soudnictví v letech 1855 - 1867
2.3.5 P íslušnost soud v letech 1855 - 1867
2.3.6 Organizace soudnictví v letech 1868 - 1918
2.3.7 P íslušnost soud v letech 1868 - 1918
2.3.8 Konzulární soudy
2.3.9 Soudy ádné kauzální
2.3.9.1 Obchodní soudy
2.3.9.2 Bagatelní soudy pro obchodní v ci
2.3.9.3 Horní soudy (senáty)
2.3.10 Zvláštní specializované soudy
2.3.10.1 Soud nejvyššího dvorního maršálka
2.3.10.2 Živnostenské soudy
2.3.10.3 Soud ádu n meckých rytí
2.3.10.4 Labské celní (plavební) soudy
2.3.10.5 D chodkové soudy
2.3.10.6 Patentní soud
2.3.10.7 íšský soud ( S)
2.3.10.8 Soudní správní dv r
2.3.10.9 Státní soudní dv r
2.3.10.10 Vojenské soudy
2.3.10.11 Stanné soudy
2.3.10.12 Výjime né soudy
2.3.10.13 Obligatorní rozhod í soudy
2.3.10.13.1 Rozhod í soudy horn í ch a bratrsk ý ch pokladen
2.3.10.13.2 Rozhod í soudy nemocensk ý ch pokladen
2.3.10.13.3 Rozhod í soudy d lnick ý ch ú razoven
2.3.10.13.4 Rozhod í soudy honebn í
2.3.10.14 Fakultativní rozhod í soudy
2.3.10.14.1 Burzovn í rozhod í soudy
2.3.10.14.2 Rozhod í soudu p i obchodn í ch a ž ivnostensk ý ch komor á ch
2.3.10.14.3 Sm í r í soudy ve ejn ý ch skladi š
2.3.10.15 Duchovní soudy manželské
2.3.11 Personální obsazení rakouských soud
2.3.11.1 Pomocné osoby soudní
2.3.11.2 Osoby ve státní služb p ipravující se na budoucí povolání
2.3.11.3 Soudní osoby stojící mimo státní službu
2.3.11.3.1 Odborn í p í sed í c í
2.3.11.3.2 Porotci
2.3.11.3.3 Not á i
2.3.11.3.4 Znalci
2.3.11.3.5 Tlumo n í ci
2.3.11.3.6 Diurnist é
2.3.11.3.7 V ý pomocn í sluhov é
2.3.11.3.8 Disciplin á rn í pravomoc nad soudn í mi osobami
2.3.11.3.9 Disciplin á rn í í zen í 126
2.3.11.3.10 Disciplin á rn í í zen í nad pomocn ý mi osobami soudn í mi
2.4 ORGANIZACE SOUDNICTVÍ V PRVNÍ ESKOSLOVENSKÉ REPUBLICE (1918 - 1938)
2.5 ORGANIZACE SOUDNICTVÍ V OBDOBÍ NESVOBODY (1938 - 1945)
2.5.1 Organizace soudnictví v Protektorátu echy a Morava
2.5.2 Organizace soudnictví na území zabraném N meckou íší
2.6 ORGANIZACE POVÁLE NÉHO SOUDNICTVÍ (1945 - 1948)
2.6.1 Obnova demokratického soudnictví
2.6.2 Retribu ní soudnictví
2.6.3 Reforma vojenského a porotního soudnictví
2.7 ORGANIZACE SOUDNICTVÍ V OBDOBÍ SOCIALISTICKÉHO STÁTU (1948 - 1989)
2.7.1 Organizace soudnictví v padesátých letech
2.7.1.2 Dopad únorového p evratu na organizace soudnictví
2.7.1.3 Dotvo ení jednotné soudní soustavy
2.7.2 Soudnictví v šedesátých až osmdesátých letech
2.7.2.1 Reforma soudnictví na po átku šedesátých let
2.7.2.2 Reforma soudnictví v roce 1964
2.8 ORGANIZACE SOUDNICTVÍ V DEVADESÁTÝCH LETECH
2.8.1 Zm ny v organizaci soudnictví po listopadu 1989
2.8.2 Organizace soudnictví po roce 1991
2.8.2.1 Okresní soudy
2.8.2.2 Krajské soudy
2.8.2.3 Vrchní soudy
2.8.2.4 Nejvyšší soud eské republiky
2.8.2.5 Sídla a obvody soud
P íloha
P ehled soudní soustavy v eské republice v devadesátých letech
Literatura

Kapitola 3 PRÁVNÍ ÚPRAVA SOUDNICTVÍ

Kapitola 4 ORGANIZACE SOUDNICTVÍ
4.1. SOUDNÍ SOUSTAVA
4.2 PRAVOMOC ESKÝCH SOUD
4.3 OKRESNÍ SOUDY
4.4 KRAJSKÉ SOUDY
4.5 VRCHNÍ SOUDY
4.6 NEJVYŠŠÍ SOUD
4.7 SÍDLA A OBVODY SOUD
Literatura

Kapitola 5 SPRÁVNÍ SOUDNICTVÍ
5.1 VÝVOJ SPRÁVNÍHO SOUDNICTVÍ
5.2 PRINCIPY SOU ASNÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY
5.3 SOU ASNÁ ÚPRAVA SPRÁVNÍHO SOUDNICTVÍ
5.4 PRAVOMOC SOUD
5.5 P ÍSLUŠNOST SOUD
5.6 POSTAVENÍ A ORGANIZACE NEJVYŠŠÍHO SPRÁVNÍHO SOUDU
5.7 SOUDCOVSKÁ RADA NEJVYŠŠÍHO SPRÁVNÍHO SOUDU
5.8 SPRÁVA NEJVYŠŠÍHO SPRÁVNÍHO SOUDU
5.9 KRAJSKÉ SOUDY JAKO SOUDY SPRÁVNÍ
5.10 SPRÁVNÍ SOUDNICTVÍ PODLE OB ANSKÉHO SOUDNÍHO ÁDU
5.11 KOMPETEN NÍ SPORY
Literatura

Kapitola 6 OBCHODNÍ SOUDNICTVÍ
6.1 VÝVOJ OBCHODNÍHO SOUDNICTVÍ
6.2 SOU ASNÁ ÚPRAVA OBCHODNÍHO SOUDNICTVÍ
6.3 KONKURZNÍ SOUD
6.3.1 Pravomoc konkurzního soudu
6.3.2 P íslušnost konkurzního soudu
6.3.3 Obsazení konkurzního soudu
6.4 REJST ÍKOVÝ SOUD
6.4.1 Obchodní rejst ík
6.4.2 Soustava rejst íkových soud
6.4.3 Místní p íslušnost rejst íkových soud
6.4.4 Organizace spisové agendy obchodního rejst íku
Literatura

Kapitola 7 ROZHOD Í SOUDNICTVÍ
7.1 PODSTATA ROZHOD ÍHO SOUDNICTVÍ
7.2 VÝVOJ ROZHOD ÍHO SOUDNICTVÍ
7.2.1 Rozhod í ízení ve st edov ku
7.2.2 Rozhod í ízení od druhé poloviny 19. století
7.2.2.1 Právní úprava podle rakouského soudního ádu
7.2.2.2 ízení p ed burzovními rozhod ími soudy
7.2.2.3 Rozhod í komise pro závody se závodními výbory
7.2.2.4 Rozhod í soudy hornické
7.2.2.5 Rozhod í komise pro pracovní spory z domácké práce
7.2.2.6 Rozhod í soudy bratrských pokladen
7.2.2.7 Další rozhod í soudy a rozhod í komise p sobící v období první republiky
7.2.3 Po átky právní úpravy mezinárodní arbitráže
7.2.4 Postavení rozhod ího ízení po roce 1948
7.2.5 Cesta k sou asné právní úprav rozhod ího ízení
7.3 SOU ASNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA ROZHOD ÍHO ÍZENÍ
7.3.1 Prameny rozhod ího ízení
7.3.2 Vymezení rozhod í smlouvy
7.3.3 Rozhodci
7.3.4 Stálé rozhod í soudy
Literatura

Kapitola 8 ÚSTAVNÍ SOUDNICTVÍ
8.1 VÝVOJ ÚSTAVNÍHO SOUDNICTVÍ
8.2 SOU ASNÁ ÚPRAVA ORGANIZACE ÚSTAVNÍHO SOUDU
8.2.1 Základní východiska sou asné právní úpravy organizace Ústavního soudu
8.2.2 Základy právní úprava organizace Ústavního soudu
8.2.2.1 Vymezení pojmu organizace Ústavního soudu
8.2.2.2 Prameny právní úpravy organizace Ústavního soudu
8.2.2.3 Základní principy organizace Ústavního soudu
8.2.3 Složení Ústavního soudu. Zp sob ustavení Ústavního soudu. Soudce Ústavního soudu ..
8.2.4 Struktura Ústavního soudu. Plénum Ústavního soudu a senáty Ústavního soudu. Kárný senát Ústavního soudu
8.2.5 Funkcioná i Ústavního soudu
8.2.6 Sídlo Ústavního soudu .
8.2.7 Související instituty a innosti
8.2.7.1 Asistent soudce Ústavního soudu
8.2.7.2 Jednací jazyk
8.2.7.3 Vyhlašování nález Ústavního soudu ve Sbírce zákon
8.2.7.4 Sbírka nález a usnesení Ústavního soudu
8.2.7.5 Užívání státních symbol eské republiky. Soudní správa Ústavního soudu Poskytování informací o Ústavním soudu
8.2.7.6 Zajišt ní po ádku a ochrana Ústavního soudu
Literatura

Kapitola 9 MEZINÁRODNÍ SOUDNICTVÍ
9.1 VÝVOJ MEZINÁRODNÍHO SOUDNICTVÍ
9.2 MEZINÁRODNÍ SOUDNÍ DV R
9.3 MEZINÁRODNÍ TRESTNÍ SOUDNICTVÍ
9.4 EVROPSKÝ SOUDNÍ DV R
9.5 EVROPSKÝ SOUD PRO LIDSKÁ PRÁVA
9.5.1 Evropská úmluva o ochran lidských práv a základních svobod
9.5.2 Princip subsidiarity
9.5.3 Kontrolní mechanismus dle p vodního zn ní Úmluvy
9.5.4 Reforma systému kontroly
9.5.5 Evropský soud pro lidská práva po 1. listopadu 1998
9.5.5.1 Složení a organizace Soudu
9.5.5.2 Rozhodovací pravomoc Soudu
9.5.5.3 Poradní pravomoc Soudu

Literatura

Kapitola 10 POSTAVENÍ SOUDC , P ÍSEDÍCÍCH, JUSTI NÍCH EKATEL A VYŠŠÍCH SOUDNÍCH Ú EDNÍK

10.1 SOUDCI

10.2. P ÍSEDÍCÍ

10.3 JUSTI NÍ EKATELÉ

10.4 VYŠŠÍ SOUDNÍ Ú EDNÍCI

Literatura

Kapitola 11 SPRÁVA SOUDNICTVÍ
11.1 CHARAKTERISTIKA SPRÁVY SOUDNICTVÍ
11.2 VÝVOJ SPRÁVY SOUDNICTVÍ
11.3 SOU ASNÁ ÚPRAVA SPRÁVY SOUDNICTVÍ
11.4 VÝKON SPRÁVY SOUDNICTVÍ
11.5 VNIT NÍ ORGANIZACE SOUD A ROZVRH PRÁCE
11.6 ORGANIZACE SOUDNÍCH KANCELÁ Í
11.6.1 Podatelna
11.6.2 P íjem pen žních hodnot a movitých v cí
11.6.3 Doru né odd lení
11.6.4 Rejst íky a ostatní eviden ní pom cky
11.6.5 P ehled rejst ík
11.7 VY IZOVÁNÍ STÍŽNOSTÍ
Literatura

SEZNAM PRÁVNÍCH P EDPIS

SEZNAM LITERATURY

KAREL SCHELLE (1952)

ist Dozent an der Juristischen Fakultät der Masaryk Universität in Brno (Tschechische Republik), wo er seit dem Jahr 1977 tätig ist. Er befasst sich vor allem mit der tschechischen Rechtsgeschichte der Neuzeit, mit besonderer Schwerpunktsetzung auf die Geschichte der öffentlichen Verwaltung und der Gerichtsbarkeit. Er veröffentlichte mehrere Dutzend Monografien und Lehrbücher, eine große Menge an Studien und Aufsätzen in Fachzeitschriften und Sammelbänden nicht nur in der Tschechischen Republik, sondern auch im Ausland (z.B. Russland, Polen, Großbritannien und Österreich). Er nahm an einer Reihe Inlands- und Auslandskonferenzen und Symposien teil. Außer seiner wissenschaftlichen und pädagogischen Tätigkeit widmet er sich auch der Rechtspraxis. Seit dem Jahre 1991 ist er Mitglied der Tschechischen Rechtsanwaltskammer.

Mehr Informationen unter: www.schelle.cz Kontakt-Email: karel.schelle@schelle.cz

Mr. Schelle is senior lecturer (docent) at Faculty of Law of Masaryk University in Brno where he has worked since 1977. He specializes on modern history of Czech law, especially on history of public administration and judiciary. He has published dozens of monographs and textbooks, studies and articles in scientific journals and conference proceedings in Czech and abroad (e.g. Russia, Poland, Great Britain and Austria). Mr. Schelle has participated in a number of domestic and international scientific conferences and symposiums. Next to leading scientific and educational activities, he is active in legal practice too. He has been a member of the Czech Bar Association since 1991.

More information: www.schelle.cz

Contact-email: karel.schelle@schelle.cz

ILONA SCHELLEOVÁ (1954)

Seit dem Jahre 1992 ist sie an der Universität wissenschaftlich tätig. In den Jahren 1992 - 2008 war sie an der Juristischen Fakultät der Masaryk-Universität in Brno, seit 2008 ist sie an der Privathochschule Brno International Business Scholl angestellt. Sie verfügt über eine reiche Praxis. In den Jahren 1979 - 1992 war sie Richterin beim Bezirksgericht Brno-Venkov, später führte sie Vorsitz eines Senats beim Kreisgericht Brno. In den Jahren 1993 - 1999 arbeitete sie auch als Assistentin des Verfassungsrichters. Seit dem Jahre 1992 ist sie Mitglied der Tschechischen Rechtsanwaltskammer. Sie veröffentlichte mehrere Dutzend Monografien und Lehrbücher, eine große Menge an Studien und Aufsätzen in Fachzeitschriften und Sammelbänden nicht nur in der Tschechischen Republik, sondern auch im Ausland (z.B. Russland, Polen, Großbritannien und Österreich). Sie nahm an einer Reihe Inlands- und Auslandskonferenzen und Symposien aktiv teil. Sie absolvierte einige Auslandsaufenthalte (1993 - Großbritannien - Oxford; 1994 - die Vereinigten Staaten von Amerika - Chicago).

Mehr Informationen unter: www.schelle.cz Kontakt-Email: ilona.schelleova@schelle.cz

Ilona Schelleová has served as university teacher (lecturer) since 1992. In 1992-2008, she was teaching at Faculty of Law of Masaryk University and since 2008 till present has been teaching at Brno International Business School. Moreover, she has vast practical experience. In 1979-1992 she served as a judge - firstly at District Court in Brno-venkov and later as a Chairwoman of a panel at County Court in Brno. In 1993-1999, Illona Schelleová served as an assistant of Justice of the Czech Constitutional Court. She has been a member of the Czech Bar Association since 1992. Next, she has written dozens of monographs and textbooks, hundreds of studies and articles that were published in the Czech Republic and abroad. Further, she has actively participated in a number of international scientific conferences and has attended a couple of international school tours (1993 the Great Britain - Oxford; 1994 - the United States of America - Chicago).

More information: www.schelle.cz

Contact-email: ilona.schelleova@schelle.cz

ZUSAMMENFASSUNG

In der vorgelegten Publikation versucht das Autorenkollektiv vor allem der Fachöffentlichkeit eine möglichst vollständige Übersicht über die Organisation der Gerichtsbarkeit sowohl aus der historischen Sicht, als auch aus der Sicht der gegenwärtigen Rechtsregelung zu vermitteln.

Ähnliche Publikationen haben auf dem Gebiet der Tschechischen Republik schon eine lange Tradition. Die erste vollständigere Darstellung stellte E. Ott1 um die Wende vom 19. zu 20. Jahrhundert im Rahmen des Lehrbuches des Zivilprozessrechts vor. Zu gleicher Zeit veröffentlichte F. Pant ek2 seine Abhandlung. An beide Autoren knüpfte vor allem V. Hora3 an, deren Exkurs über die Gerichtsbarkeitsorganisation das erste Kapitel seines Lehrbuches des Zivilprozessrechts bildete. Das erste selbständige der Problematik der Gerichtsbarkeitsorganisation gewidmeten Lehrbuch schrieb jedoch erst F. Vážný, Professor der Brünner Juristischen Fakultät und der zweite Präsident des Obersten Gerichtshofes in der Ersten Tschechoslowakischen Republik.4

Nach dem Zweiten Weltkrieg widmeten sich dieser Problematik die Prozessualisten Fr. Štajgr5 und nach ihm O. Plundr6. In den neunziger Jahren begannen die Lehrbeauftragten aus der Juristischen Fakultät der Brünner Universität Ilona Schelleová aus der Sicht der gegenwärtigen Rechtsregelung und Karel Schelle aus der Sicht der historischen Zusammenhängen sich mit dieser Problematik zu beschäftigen.

Es ist möglich, den Begriff „Gerichtsbarkeit“ aus verschiedenen Blickwinkeln auszulegen.7 Er umfasst nicht nur die die Gerichtsbarkeit durchführenden Institutionen, sondern auch eigene Ausübung der Gerichtsbarkeit. Die Autoren der vorgelegten Publikation gingen von der engsten Auffassung des Begriffes „Gerichtsbarkeit“ aus. Im Mittelpunkt stehen also nur die Institutionen, die die Rechtsprechung ausüben. Den Gegenstand ihres Interesses bilden die Stellung der Gerichte und ihre Organisation. Mit der Analyse der eigenen Tätigkeit der Gerichte (vor allem der Zivilgerichte) wird sich eine nachfolgende Publikation beschäftigen.

Die vorgelegte Monographie geht von der letzen Bearbeitung dieser Problematik aus, die in der Publikation Schelle, K. - Schelleová, I. und Kol..: Soudnictv í (historie, sou asnost a perspektivy) Praha, Eurolex Bohemia 2004. 592 S. (ISBN 80-86432-65-3) veröffentlicht wurde. Dieses Buch geht also von dem Rechtstand zum Datum der Manuskriptabgabe im Jahre 2004 aus.

Die Publikation ist ein Ergebnis der langjährigen Forschung der Autoren in dieser Problematik. Ihre Forschungsresultate wurden durchlaufend in mehreren Monographien und in einer Reihe von Forschungsstudien und wissenschaftlichen Aufsätzen veröffentlicht:

MONOGRAPHIEN

1. Schelleová, I. - Stavinohová, J.: Organizace soudnictv í , not á stv í a advokacie. I. d í l. Brno, Masarykova univerzita 1993. 176 s. (ISBN 80-210-0731-1)

2. Schelleová, I. - Stavinohová, J.: Organizace soudnictv í , not á stv í a advokacie. II. d í l. Brno, Masarykova univerzita 1993. 284 s. (ISBN 80-210-0732-X)

3. Schelleová, I.: Soudy a soudn í pr á vo. Zlín, Živa 1994. 250 s. (ISBN 80-901-7450-7)

4. Schelleová, I.: Organizace soudnictv í , not á stv í a advokacie. Praha, Linde 1997. 437 s. (ISBN 80-7201-051-4)

5. Schelleová, I. - Schelle, K.: Rozhod í í zen í (historie, sou asnost a perspektivy). Praha, Eurolex Bohemia 2002. 300 s. (ISBN 80-86432-19-X)

6. Schelleová, I. - Schelle, K. a kol.: Soudnictv í (historie, sou asnost a perspektivy). Praha, Eurolex Bohemia 2004. 592 s. (ISBN 80-86432-65-3)

7. Schelleová, I. - Schelle, K.: Spr á vn í soudnictv í . Praha, Eurolex Bohemia 2004. 100 s. (ISBN 80- 86432-90-4)

8. Schelleová, I. a kol.: Organizace soudnictv í a pr á vn í slu ž by. Praha, Alfa Publishing 2006. 216 s. (ISBN 80-86851-39-7)

9. Schelleová, I. a kol.: Organizace justice a pr á vn í slu ž by. Ostrava, KEY Publishing 2008. 215 s. (ISBN 978-80-87071-68-7)

STUDIEN UND AUFSÄTZE:

1. Schelleová, I.: Soudy, not á stv í a advokacie. Brno, Masarykova univerzita Centrum pro další vzd lávání u itel 1993. 15 s.

2. Schelleová, I.: Organizace soudnictv í . 1. á st. Právnické sešity, . 24, Brno, Masarykova univerzita 1993, 33 s. (ISBN 80-210-0624-2)

3. Schelleová, I.: Organizace soudnictv í . II. á st. Právnické sešity, . 25, Brno, Masarykova univerzita 1993, 55 s. (ISBN 80-210-0625-0)

4. Schelleová, I.: Organizace soudnictv í . III. á st. Právnické sešity, . 26, Brno, Masarykova univerzita 1993, 75 s. (ISBN 80-210-0626-9)

5. Schelleová, I.: Odraz ú stavn í ho v ý voje v organizaci soudnictv í . In: Aktuální otázky eského a eskoslovenského konstitucionalismu (Sborník p ísp vk z v decké konference v nované prof. JUDr. Bohumilu Baxovi). Brno, Masarykova univerzita 1993, s. 261 - 264. (ISBN 80-210- 0619-6)

6. Schelleová, I.: Courts of Law, Notaries and Advocacy. In: Introduction to Czech Law. Brno, Masarykova univerzita 1993, s. 63 - 72. (ISBN 80-210-0768-0)

7. Schelleová, I. - Schelle, K.: Z historie spr á vn í ho soudnictv í . In: Historie a sou asnost ve ejné správy (Sborník p ísp vk z v decké konference). Brno, Masarykova univerzita 1993, s. 68 - 70. (ISBN 80-210-0821-0)

8. Schelleová, I.: Z á kladn í ot á zky spr á vy soudnictv í . In: Historie a sou asnost ve ejné správy (Sborník p ísp vk z v decké konference). Brno, Masarykova univerzita 1993, s. 161 - 166. (ISBN 80-210-0821-0)

9. Schelleová, I. - Schelle, K.: Po á tky obchodn í ho soudnictv í, Obchodní právo, 2, 1993, . 12, s.

13 - 15. (ISSN 1211-8278)

10. Schelleová, I. - Schelle, K.: í zen í p ed sm ne n ý mi a merkantiln í mi soudy, asopis pro právní v du a praxi, 2, 1994, . 1, s. 181 - 183. (ISSN 1210-9126)

11. Schelleová, I.: Soudy a soudn í pr á vo, Živa v.o.s. se sídlem ve Zlín 1994, 35 s.

12. Schelleová, I.: Konkursn í soud, asopis pro právní v du a praxi, 2, 1994, . 3, s. 78 - 86. (ISSN 1210-9126)

13. Schelleová, I.: Ml á de ž a soudnictv í . In: Výchova k právu (Sborník z v decké konference. Brno,

24. kv tna 1994). Brno, Masarykova univerzita 1994, s. 25 - 26. (ISBN 80-210-1050-9)

14. Schelleová, I.: Organization of Judiciary. In: Survey of Lectures on Czech Law. Brno, Masarykova univerzita 1995, s. 69 - 87. (ISBN 80-210-1079-7)

15. Schelleová, I. - Schelle, K.: Courts and the Press Law. In: Freedom of Expression and Press (Proceedings of the Scientific Conference Brno, September 8 and 9, 1994). Brno, Masarykova univerzita 1995, s. 99 - 101. (ISBN 80-210-1116-5)

16. Schelleová, I. - Schelle, K.: Soudy a tiskov é pr á vo. In: Svoboda projevu a tisku (Sborník vybraných p ísp vk z mezinárodních konferencí konaných ve dnech 5. - 9. zá í 1994 Právnickou fakultou MU). Brno, Masarykova univerzita 1995, s. 123 - 125. (ISBN 80-210-1146- 7)

17. Schelleová, I. - Schelle, K.: Soudnictv í v tzv. Protektor á tu echy a Morava. In: Pocta svobod (Sborník z pracovních setkání historik a odbojá k 50. výro í osvobození). Brno, Masarykova univerzita 1995, s. 53 - 54. (ISBN 80-210-1228-5)

18. Schelleová, I.: Tradice a sou asnost rozhod í ch soud , Právní praxe v podnikání, 4, 1995, . 9, s. 1 - 12. (ISSN 1210-4043)

19. Schelleová, I.: K problematice spr á vn í ho soudnictv í . In: Sou asnost a perspektivy místní správy (Sborník p ísp vk z konference). Brno, Masarykova univerzita 1996, s. 93 - 96. (ISBN 80-210-1386-9)

20. Schelleová, I.: Tradice spr á vn í ho soudnictv í , Právní praxe v podnikání, 5, 1996, . 11, s. 1 - 7. (ISSN 1210-4043)

21. Schelleová, I.: Tradice obchodn í ho soudnictv í , Právní praxe v podnikání, 5, 1996, . 12, s. 5-6. (ISSN 1210-4043)

22. Schelleová, I. - Schelle, K.: V ý voj advokacie, not á stv í a soudnictv í na na š em ú zem í (1. á st), Všehrd, 28, 1996/1997, . 3, s. 5 - 22.

23. Schelleová, I. - Schelle, K.: V ý voj advokacie, not á stv í a soudnictv í na na š em ú zem í (2. á st), Všehrd, 28, 1996/1997, . 4, s. 5 - 31.

24. Schelleová, I.: Soudy, not á i a d dictv í (I. á st), Právní praxe v podnikání, 6, 1997, . 11, s. 7 -

19. (ISSN 1210-4043)

25. Schelleová, I.: Soudy, not á i a d dictv í (II. á st), Právní praxe v podnikání, 6, 1997, . 12, s. 1 - 9. (ISSN 1210-4043)

26. Schelleová, I.: P í slu š nost soud I., Právní praxe v podnikání, 7, 1998, . 4, s. 16 - 22. (ISSN 1210-4043)

27. Schelleová, I.: P í slu š nost soud II., Právní praxe v podnikání, 7, 1998, . 5, s. 15 - 20. (ISSN 1210-4043)

28. Schelleová, I.: Exeku n í soud, Zpravodaj pro spole nost s ru ením omezeným, 1998, . 8, s. 1 - 2. (ISSN 1211-3220)

29. Schelleová, I.: Mezin á rodn í soudnictv í jako v ý znamn á sou á st syst é mu kolektivn í bezpe nosti. In: Bezpe nostní systém eské republiky (Sborník z v decké konference uspo ádané Vysokou školou Karla Engliše v Brn dne 11. prosince 2001). Brno, Linie 2002, s. 104 - 108. (ISBN 80- 903089-3-7)

30. Schelleová, I.: Z tradic spr á vn í ho soudnictv í . In: Reforma ve ejné správy (historie, sou asnost a perspektivy). Brno, Linie 2002, s. 34 - 35. (ISBN 80-903089-6-1)

31. Schelleová, I.: Reforma soudnictv í byla odsunuta na neur ito, Parlamentní zpravodaj, 9, 2003, . 9, s. 23 - 25. (ISSN 1211-037X)

32. Schelleová, I.: Obchodn í soudnictv í . In: JUMAN 04 „Jurist and Manager“ (Sborník z mezinárodní v decké konference uspo ádané Sdružením EVIDA Plze dne 21. íjna 2004). Plze , Sdružení EVIDA Plze 2004, s. 167 - 188. (ISBN 80-86596-52-4)

33. Schelleová, I. - Schelle, K.: V ý voj organizace soudnictv í v letech 1945 - 1989. In: Vývoj práva v eskoslovensku v letech 1945 - 1989. Praha, Karolinum 2004, s. 343 - 383. (ISBN 80-246- 0863-4)

34. Schelleová, I.: K posledn í m trend m v obchodn í m soudnictv í . In: MOMAN 05 „Modern Management“ (Sborník z mezinárodní v decké konference uspo ádané Sdružením EVIDA Plze dne 3. února 2005). Plze , Sdružení EVIDA 2005, s. 207 - 216. (ISBN 80-86596-57-5)

35. Schelleová, I. - Schelle, K.: Soudnictv í v habsbursk é monarchii na p elomu 18. a 19. stolet í . In: Evropa 1805 (Sborník prací V. mezinárodního napoleonského kongresu, Brno, 26. - 28. zá í 2005). Brno eskoslovenská napoleonská spole nost se sídlem v Brn 2006, s. 519 - 532. (ISBN 80-239-7694-X)

36. Schelleová, I. - Schelle, K.: Organizace soudnictv í v letech 1848 - 1918. In: Stát a právo v letech 1848 - 1918 ve st edoevropském kontextu (Sborník p ísp vk z mezinárodní konference konané v Bratislav 1. - 2. ervna 2006). Bratislava (Slovensko), Bratislavská vysoká škola práva 2007, s. 213 - 235. (ISBN 978-80-969332-9-7)

37. Schelleová, I. - Schelle, K.: Organizace p edlitavsk é ho soudnictv í po rakousko-uhersk é m vyrovn á n í . In: Rakousko-uherské vyrovnání 1867 a jeho státoprávní d sledky v eských zemích a na Slovensku (Sborník p ísp vk k 140. výro í rakousko-uherského vyrovnání). Ostrava, KEY Publishing 2007, s. 53 - 68. (ISBN 978-80-87071-48-9)

RESUME

In the presented publication, a group of authors strives to provide especially the experts with a comprehensive overview of the organizational structure of judiciary from both the historical view and the view of the contemporary legal regulations.

Similar publications have already had tradition in the Czech Republic. The very first complex commentary on the organizational structure of judiciary was written by E. Ott8 in a textbook on civil procedural law. This event took place at the turn of the twentieth century. At the same time, also F. Pant ek9 published his treatise on that topic. These two authors were followed especially by V. Hora10, who included his comments on the organizational structure of judiciary in an introductory part of his textbook on civil procedural law. The first textbook being completely aimed at the issue of organization of judiciary was written by F. Vážný, who was professor at Faculty of Law in Brno and president of the Supreme Court of the First Republic of Czechoslovakia.11 After the Second World War, the experts on procedural law - Fr. Štajgr12 being followed by O. Plundr13 - applied themselves to this issue.

Since the Nineties, two lecturers from the Faculty of Law of Masaryk University - I. Schelleová, who has targeted the contemporary regulations, and Karel Schelle, who concentrates on historical consequences - have applied themselves to this issue.

The concept of judiciary may be illustrated from many different points of view.14 It includes not only the institutions that make judgments, but the process of making judgments itself. For the purpose of this publication, the authors grabbed the concept of judiciary in the strictest sense, i.e. they concentrated only on the institutions that deliver judgments. The authors targeted both the position of the courts and their organizational structure. An elaboration of the court’s activities (especially in civil matters) is to be topic of an upcoming publication.

The presented publication stems from the latest elaboration of this issue, which was published in the monograph of K. Schelle and I. Schelleová at al. entitled Soudnictv í (historie, sou asnost a perspektivy). Praha, Eurolex Bohemia 2004. 592 p. (ISBN 80-86432-65-3). Thus, the book refers to the legal situation of 2004 when the original manuscript was published.

This presented monograph is an outcome of a long-lasting research of this issue done by the author. Some partial outcomes of this research were continuously published in a couple of monographs and many studies and articles:

BOOKS

1. Schelleová, I. - Stavinohová, J.: Organizace soudnictv í , not á stv í a advokacie. I. d í l. Brno, Masarykova univerzita 1993. 176 s. (ISBN 80-210-0731-1)

2. Schelleová, I. - Stavinohová, J.: Organizace soudnictv í , not á stv í a advokacie. II. d í l. Brno, Masarykova univerzita 1993. 284 s. (ISBN 80-210-0732-X)

3. Schelleová, I.: Soudy a soudn í pr á vo. Zlín, Živa 1994. 250 s. (ISBN 80-901-7450-7)

4. Schelleová, I.: Organizace soudnictv í , not á stv í a advokacie. Praha, Linde 1997. 437 s. (ISBN 80-7201-051-4)

5. Schelleová, I. - Schelle, K.: Rozhod í í zen í (historie, sou asnost a perspektivy). Praha, Eurolex Bohemia 2002. 300 s. (ISBN 80-86432-19-X)

6. Schelleová, I. - Schelle, K. a kol.: Soudnictv í (historie, sou asnost a perspektivy). Praha, Eurolex Bohemia 2004. 592 s. (ISBN 80-86432-65-3)

7. Schelleová, I. - Schelle, K.: Spr á vn í soudnictv í . Praha, Eurolex Bohemia 2004. 100 s. (ISBN 80- 86432-90-4)

8. Schelleová, I. a kol.: Organizace soudnictv í a pr á vn í slu ž by. Praha, Alfa Publishing 2006. 216 s. (ISBN 80-86851-39-7)

9. Schelleová, I. a kol.: Organizace justice a pr á vn í slu ž by. Ostrava, KEY Publishing 2008. 215 s. (ISBN 978-80-87071-68-7)

RESUME

STUDIES AND ARTICLES

1. Schelleová, I.: Soudy, not á stv í a advokacie. Brno, Masarykova univerzita Centrum pro další vzd lávání u itel 1993. 15 s.

2. Schelleová, I.: Organizace soudnictv í . 1. á st. Právnické sešity, . 24, Brno, Masarykova univerzita 1993, 33 s. (ISBN 80-210-0624-2)

3. Schelleová, I.: Organizace soudnictv í . II. á st. Právnické sešity, . 25, Brno, Masarykova univerzita 1993, 55 s. (ISBN 80-210-0625-0)

4. Schelleová, I.: Organizace soudnictv í . III. á st. Právnické sešity, . 26, Brno, Masarykova univerzita 1993, 75 s. (ISBN 80-210-0626-9)

5. Schelleová, I.: Odraz ú stavn í ho v ý voje v organizaci soudnictv í . In: Aktuální otázky eského a eskoslovenského konstitucionalismu (Sborník p ísp vk z v decké konference v nované prof. JUDr. Bohumilu Baxovi). Brno, Masarykova univerzita 1993, s. 261 - 264. (ISBN 80-210- 0619-6)

6. Schelleová, I.: Courts of Law, Notaries and Advocacy. In: Introduction to Czech Law. Brno, Masarykova univerzita 1993, s. 63 - 72. (ISBN 80-210-0768-0)

7. Schelleová, I. - Schelle, K.: Z historie spr á vn í ho soudnictv í . In: Historie a sou asnost ve ejné správy (Sborník p ísp vk z v decké konference). Brno, Masarykova univerzita 1993, s. 68 -

70. (ISBN 80-210-0821-0)

8. Schelleová, I.: Z á kladn í ot á zky spr á vy soudnictv í . In: Historie a sou asnost ve ejné správy (Sborník p ísp vk z v decké konference). Brno, Masarykova univerzita 1993, s. 161 - 166. (ISBN 80-210-0821-0)

9. Schelleová, I. - Schelle, K.: Po á tky obchodn í ho soudnictv í, Obchodní právo, 2, 1993, . 12, s.

13 - 15. (ISSN 1211-8278)

10. Schelleová, I. - Schelle, K.: í zen í p ed sm ne n ý mi a merkantiln í mi soudy, asopis pro právní v du a praxi, 2, 1994, . 1, s. 181 - 183. (ISSN 1210-9126)

11. Schelleová, I.: Soudy a soudn í pr á vo, Živa v.o.s. se sídlem ve Zlín 1994, 35 s.

12. Schelleová, I.: Konkursn í soud, asopis pro právní v du a praxi, 2, 1994, . 3, s. 78 - 86. (ISSN 1210-9126)

13. Schelleová, I.: Ml á de ž a soudnictv í . In: Výchova k právu (Sborník z v decké konference. Brno,

24. kv tna 1994). Brno, Masarykova univerzita 1994, s. 25 - 26. (ISBN 80-210-1050-9)

14. Schelleová, I.: Organization of Judiciary. In: Survey of Lectures on Czech Law. Brno, Masarykova univerzita 1995, s. 69 - 87. (ISBN 80-210-1079-7)

15. Schelleová, I. - Schelle, K.: Courts and the Press Law. In: Freedom of Expression and Press (Proceedings of the Scientific Conference Brno, September 8 and 9, 1994). Brno, Masarykova univerzita 1995, s. 99 - 101. (ISBN 80-210-1116-5)

16. Schelleová, I. - Schelle, K.: Soudy a tiskov é pr á vo. In: Svoboda projevu a tisku (Sborník vybraných p ísp vk z mezinárodních konferencí konaných ve dnech 5. - 9. zá í 1994 Právnickou fakultou MU). Brno, Masarykova univerzita 1995, s. 123 - 125. (ISBN 80-210-1146- 7)

17. Schelleová, I. - Schelle, K.: Soudnictv í v tzv. Protektor á tu echy a Morava. In: Pocta svobod (Sborník z pracovních setkání historik a odbojá k 50. výro í osvobození). Brno, Masarykova univerzita 1995, s. 53 - 54. (ISBN 80-210-1228-5)

18. Schelleová, I.: Tradice a sou asnost rozhod í ch soud , Právní praxe v podnikání, 4, 1995, . 9, s. 1 - 12. (ISSN 1210-4043)

19. Schelleová, I.: K problematice spr á vn í ho soudnictv í . In: Sou asnost a perspektivy místní správy (Sborník p ísp vk z konference). Brno, Masarykova univerzita 1996, s. 93 - 96. (ISBN 80-210-1386-9)

20. Schelleová, I.: Tradice spr á vn í ho soudnictv í , Právní praxe v podnikání, 5, 1996, . 11, s. 1 - 7. (ISSN 1210-4043)

21. Schelleová, I.: Tradice obchodn í ho soudnictv í , Právní praxe v podnikání, 5, 1996, . 12, s. 5-6. (ISSN 1210-4043)

22. Schelleová, I. - Schelle, K.: V ý voj advokacie, not á stv í a soudnictv í na na š em ú zem í (1. á st), Všehrd, 28, 1996/1997, . 3, s. 5 - 22.

23. Schelleová, I. - Schelle, K.: V ý voj advokacie, not á stv í a soudnictv í na na š em ú zem í (2. á st), Všehrd, 28, 1996/1997, . 4, s. 5 - 31.

24. Schelleová, I.: Soudy, not á i a d dictv í (I. á st), Právní praxe v podnikání, 6, 1997, . 11, s. 7 - 19. (ISSN 1210-4043)

25. Schelleová, I.: Soudy, not á i a d dictv í (II. á st), Právní praxe v podnikání, 6, 1997, . 12, s. 1 - 9. (ISSN 1210-4043)

26. Schelleová, I.: P í slu š nost soud I., Právní praxe v podnikání, 7, 1998, . 4, s. 16 - 22. (ISSN 1210-4043)

27. Schelleová, I.: P í slu š nost soud II., Právní praxe v podnikání, 7, 1998, . 5, s. 15 - 20. (ISSN 1210-4043)

28. Schelleová, I.: Exeku n í soud, Zpravodaj pro spole nost s ru ením omezeným, 1998, . 8, s. 1 - 2. (ISSN 1211-3220)

29. Schelleová, I.: Mezin á rodn í soudnictv í jako v ý znamn á sou á st syst é mu kolektivn í bezpe nosti. In: Bezpe nostní systém eské republiky (Sborník z v decké konference uspo ádané Vysokou školou Karla Engliše v Brn dne 11. prosince 2001). Brno, Linie 2002, s. 104 - 108. (ISBN 80- 903089-3-7)

30. Schelleová, I.: Z tradic spr á vn í ho soudnictv í . In: Reforma ve ejné správy (historie, sou asnost a perspektivy). Brno, Linie 2002, s. 34 - 35. (ISBN 80-903089-6-1)

31. Schelleová, I.: Reforma soudnictv í byla odsunuta na neur ito, Parlamentní zpravodaj, 9, 2003, . 9, s. 23 - 25. (ISSN 1211-037X)

32. Schelleová, I.: Obchodn í soudnictv í . In: JUMAN 04 „Jurist and Manager“ (Sborník z mezinárodní v decké konference uspo ádané Sdružením EVIDA Plze dne 21. íjna 2004). Plze , Sdružení EVIDA Plze 2004, s. 167 - 188. (ISBN 80-86596-52-4)

33. Schelleová, I. - Schelle, K.: V ý voj organizace soudnictv í v letech 1945 - 1989. In: Vývoj práva v eskoslovensku v letech 1945 - 1989. Praha, Karolinum 2004, s. 343 - 383. (ISBN 80-246- 0863-4)

34. Schelleová, I.: K posledn í m trend m v obchodn í m soudnictv í . In: MOMAN 05 „Modern Management“ (Sborník z mezinárodní v decké konference uspo ádané Sdružením EVIDA Plze dne 3. února 2005). Plze , Sdružení EVIDA 2005, s. 207 - 216. (ISBN 80-86596-57-5)

35. Schelleová, I. - Schelle, K.: Soudnictv í v habsbursk é monarchii na p elomu 18. a 19. stolet í . In: Evropa 1805 (Sborník prací V. mezinárodního napoleonského kongresu, Brno, 26. - 28. zá í 2005). Brno eskoslovenská napoleonská spole nost se sídlem v Brn 2006, s. 519 - 532. (ISBN 80-239-7694-X)

36. Schelleová, I. - Schelle, K.: Organizace soudnictv í v letech 1848 - 1918. In: Stát a právo v letech 1848 - 1918 ve st edoevropském kontextu (Sborník p ísp vk z mezinárodní konference konané v Bratislav 1. - 2. ervna 2006). Bratislava (Slovensko), Bratislavská vysoká škola práva 2007, s. 213 - 235. (ISBN 978-80-969332-9-7)

37. Schelleová, I. - Schelle, K.: Organizace p edlitavsk é ho soudnictv í po rakousko-uhersk é m vyrovn á n í . In: Rakousko-uherské vyrovnání 1867 a jeho státoprávní d sledky v eských zemích a na Slovensku (Sborník p ísp vk k 140. výro í rakousko-uherského vyrovnání). Ostrava, KEY Publishing 2007, s. 53 - 68. (ISBN 978-80-87071-48-9)

ÚVOD

V p edložené publikaci se autorský kolektiv snažil p edložit zejména odborné ve ejnosti co nejucelen jší pohled na organizaci soudnictví, a to jak z historického pohledu, tak z pohledu sou asné právní úpravy.

Podobné publikace na území eské republiky mají již svoji tradici. S prvním ucelen jším výkladem o organizaci soudnictví p išel na p elomu 19. a 20. století E. Ott15 v rámci u ebnice ob anského práva procesního. Ve stejné dob publikoval na toto téma sv j spis F. Pant ek16. Na oba autory navázal zejména V. Hora17, jenž rovn ž výklad o organizaci soudnictví pojal jako úvodní ást u ebnice ob anského práva procesního. První samostatnou u ebnici v novanou problematice organizace soudnictví napsal ovšem až F. Vážný, profesor brn nské právnické fakulty a II. prezident Nejvyššího soudu v první eskoslovenské republice18. Po druhé sv tové válce to byli z procesualist , jež se této problematice v novali Fr. Štajgr19, a po n m O. Plundr20. V devadesátých letech se touto problematikou za ali v novat soustavn u itelé brn nské právnické fakulty I. Schelleová z hlediska sou asné právní úpravy a Karel Schelle z hlediska historických souvislostí.

Pojem soudnictví je možné vykládat z r zného pohledu.21 Zahrnuje nejen instituce, které souzení provád jí, ale i vlastní „souzení“. Auto i p edložené publikace vyšli z nejužšího pojetí pojmu „soudnictví“, tedy vzali za p edm t zájmu pouze instituce, které souzení provád jí. P edm tem jejich zájmu bylo postavení soud , a jejich organizace. Rozbor vlastní innosti soud (zejména civilních) bude p edm tem výkladu navazující publikace.

P edložená publikace vychází z posledního zpracování této problematiky publikovaného v monografii Schelleho, K. - Schelleové, I. a kol.: Soudnictv í (historie, sou asnost a perspektivy). Praha, Eurolex Bohemia 2004. 592 s. (ISBN 80-86432-65-3). Kniha tedy vychází z právního stavu k datu odevzdání p vodního rukopisu v roce 2004.

Kapitola 1 POSTAVENÍ SOUD V SYSTÉMU STÁTNÍCH ORGÁN

1.1 PODSTATA SOUDNICTVÍ

K nejvýznamn jším funkcím státu pat il vždy výkon soudnictví. Hlavním úkolem soud je zákonem stanoveným zp sobem poskytovat ochranu práv m. To vyplývá ze základních funkcí právního státu spo ívající v garantování práva na soudní ochranu. Tedy každý lov k má mít svobodný p ístup k soud m. Podíváme-li se na tento problém historicky, tak zjistíme, že nejstarším právním dokumentem, v n mž bylo zakotveno právo na soudní ochranu, je pravd podobn Magna Charta Libertatum z roku 1215 (viz l. 39). Z toho vychází i další anglické ústavní dokumenty, zejména Habeas Corpus Act z roku 1679 a Bill of Rights z roku 1689. Právo na soudní ochranu bylo zakotveno i ve francouzských a amerických ústavních normách. Je to zejména již francouzská ústava z roku 1791 a dodatky V - VII Ústavy Spojených stát amerických z roku 1791.

Právo na soudní ochranu bylo zakotveno i v nejvýznamn jších mezinárodních právních dokumentech. P edevším je t eba upozornit na l. 8 a 10 Všeobecné deklarace lidských práv p ijaté Organizací spojených národ v roce 1948. Základní myšlenky zakotvené v této deklaraci byly rozpracovány zejména v Mezinárodním paktu o ob anských a politických právech a v Mezinárodním paktu o hospodá ských, sociálních a kulturních právech. Kone n d ležitým mezinárodním dokumentem, v n mž je vyjád eno právo na soudní ochranu je Úmluva o ochran lidských práv a základních svobod uzav ená v ím na p d Rady Evropy roku 1950.

Z eských ústavních dokument je to p edevším Listina základních práv a svobod ( . 2/1993 Sb.). V l. 36 je zakotveno, že „ ka ž d ý se m ž e dom á hat stanoven ý m postupem sv é ho pr á va u nez á visl é ho a nestrann é ho soudu a ve stanoven ý ch p í padech u jin ý ch org á n “. V odst. 2 stejného lánku je zakotveno: „ Kdo tvrd í , ž e byl na sv ý ch pr á vech zkr á cen rozhodnut í m org á nu ve ejn é spr á vy, m ž e se obr á tit na soud, aby p ezkoumal z á konnost takov é ho rozhodnut í , nestanov í -li z á kon jinak. Z pravomoci soudu v š ak nesm í b ý t vylou eno p ezkoum á v á n í rozhodnut í t ý kaj í c í ch se z á kladn í ch pr á v a svobod podle Listiny. „ Na to navazuj í ustanoven í: „ Ka ž d ý m á pr á vo na n á hradu š kody zp soben é nez á konn ý m rozhodnut í m soudu, jin é ho st á tn í ho org á nu i org á nu ve ejn é spr á vy nebo nespr á vn ý m ú edn í m postupem “ . V l. 37 Listiny je garantováno, že „ ka ž d ý m á pr á vo odep í t v ý pov , jestli ž e by j í zp sobil nebezpe í trestn í ho st í h á n í sob nebo osob bl í zk é“ (odst. 1), „ ka ž d ý m á pr á vo na pr á vn í pomoc v í zen í p ed soudy, jin ý mi st á tn í mi org á ny i org á ny ve ejn é spr á vy, a to od po á tku í zen í“ (odst. 2), „ v š ichni ú astn í ci jsou si v í zen í rovni “ (odst. 3.). Kone n v posledním odstavci citovaného lánku je zakotveno, že „ kdo prohl á s í , ž e neovl á d á jazyk, j í m ž se vede jedn á n í , m á pr á vo na tlumo n í ka “.

Velmi d ležitá ustanovení (podrobn ji se jim budeme v novat v další ásti) obsahuje l. 38: „ Nikdo nesm í b ý t od at sv é mu z á konn é mu soudci. P í slu š nost soudu i soudce stanov í z á kon “. „ Ka ž d ý m á pr á vo, aby jeho v c byla projedn á na ve ejn , bez zbyte n ý ch pr tah a v jeho p í tomnosti a aby se mohl vyj á d it ke v š em prov á d n ý m d kaz m. Ve ejnost m ž e b ý t vylou ena jen v p í padech stanoven ý ch z á konem. “ lánky 39 a 40 se týkají trestního ízení.

l. 39: „ Jen z á kon stanov í , kter é jedn á n í je trestn ý m inem a jak ý trest, jako ž i jak é jin é ú jmy na pr á vech nebo majetku, lze za jeho sp á ch á n í ulo ž it. “ 1. 40: „ Jen soud rozhoduje o vin a trestu za trestn é iny “ (odst. 1). „ Ka ž d ý , proti n mu ž je vedeno trestn í í zen í , je pova ž ov á n za nevinn é ho, pokud pravomocn ý m odsuzuj í c í m rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena “ (odst. 2). „ Obvin n ý m á pr á vo, aby mu byl poskytnut as a mo ž nost k p í prav obhajoby a aby se mohl h á jit s á m nebo prost ednictv í m obh á jce. Jestli ž e si obh á jce nezvol í , a koliv ho podle z á kona m í t mus í , bude mu ustanoven soudem. Z á kon stanov í , v kter ý ch p í padech m á obvin n ý pr á vo na bezplatnou pomoc obh á jce “ (odst. 3). „ Obvin n ý m á pr á vo odep í t v ý pov tohoto pr á va nesm í b ý t žá dn ý m zp sobem zbaven “ (odst. 4). „ Nikdo nem ž e b ý t trestn st í h á n za in, pro kter ý ji ž byl pravomocn odsouzen nebo zpro š t n ob ž aloby. Tato z á sada nevylu uje uplatn n í mimo á dn ý ch opravn ý ch prost edk v souladu se z á konem “ (odst. 5). „ Trestnost inu se posuzuje a trest se ukl á d á podle z á kona ú inn é ho v dob , kdy byl in sp á ch á n. Pozd j ší ho z á kona se pou ž ije, jestli ž e je to pro pachatele p í zniv j ší“ (odst. 6). Ustanovení Listiny základních práv a svobod jsme odcitovali v plném zn ní, protože tvo í základní pilí e eského soudního práva, a proto v dalších ástech této publikace budeme s nimi soustavn pracovat a na n odkazovat.

Vzhledem k tomu, že soudy plní významné funkce každého právního státu, jsou významnou sou ástí státního mechanismu. Na jejich efektivnosti fungování tedy do zna né míry závisí napl ování požadavku právního státu - ochrana práva. Z toho d vodu organizaci soudnictví v nují významnou pozornost ústavní p edpisy všech demokratických stát .

Ústava eské republiky (zákon . 1/1993 Sb. z 16. prosince 1992) o ní hovo í jednak v základních láncích (1 až 4), v n kterých dalších ástech z hlediska vztahu k orgán m moci zákonodárné a výkonné ( l. 27, 28, 62, 65, 80) a zvlášt pak v hlav tvrté nazvané „ Moc soudn í“ ( l. 81 až 96).

V l. 2 Ústavy je zd razn no, že „ lid je zdrojem ve š ker é st á tn í moci, vykon á v á ji prost ednictv í m org á n moci z á konod á rn é , v ý konn é a soudn í“. V l. 4 je dále zakotveno, že „ z á kladn í pr á va a svobody jsou pod ochranou soudn í moci “.

Postavení soud a soudc je zakotveno v hlav tvrté. l. 81 íká, že „ soudn í moc vykon á vaj í jm é nem republiky nez á visl é soudy “ V lánku následujícím (82) je zd razn no, že „ soudci jsou p i v ý konu sv é funkce nez á visl í . Jejich nestrannost nesm í nikdo ohro ž ovat. Soudce nelze proti jeho v li odvolat nebo p elo ž it k jin é mu soudu, v ý jimky vypl ý vaj í c í zejm é na z k á rn é odpov dnosti stanov í z á kon. Funkce soudce je neslu iteln á s funkc í prezidenta republiky, lena Parlamentu ani s jakoukoli funkc í ve ve ejn é spr á v , z á kon stanov í , se kter ý mi dal ší mi innostmi je v ý kon soudcovsk é funkce neslu iteln ý . “

V láncích 83 až 89 je právn upraveno postavení Ústavního soudu eské republiky.

Poslední ást tvrté hlavy je nazvaná „ Soudy “ a eší se v ní úkoly soud , organizace soudní soustavy, zp sob jmenování soudc , zp sob jejich rozhodování, jejich vázanost zákonem a hlavní zásady postavení ú astník soudního ízení, kterými jsou rovnost, ústnost a ve ejnost.

Hlavním úkolem soud , jak vyplývá z Ústavy, je tedy zákonem stanoveným zp sobem poskytovat ochranu práv m. Ur ení místa soudní moci z hlediska pojetí výkonu moci lidu v demokratickém právním státu závisí na tom, na jaké koncepci d lby moci stojí. Teorie d lby moci (Locke, Montesquieu) vychází ze dvou požadavk . Tím prvým je samostatnost moci zá- konodárné, výkonné a soudní s tím, že žádná z t chto mocí nemá zasahovat do sféry vyhrazené jiné státní moci. Druhým požadavkem je, aby mezi jednotlivými státními mocemi existoval systém „ brzd a protivah “ zabra ující tomu, aby se kterákoli z uvedených mocí vymkla kontrole a mohla v d sledku toho ovládnout stát. Skute né postavení soud v systému státních orgán však vyplývá z toho, na jaké koncepci d lby moci je p íslušný systém postaven. Dualistická teorie adí soudní moc do oblasti výkonné moci (legis executio), trialistické a kvadrialistické, pop ípad ješt strukturáln jší teorie p isuzují soudní moci samostatné místo.

Samostatnost soudnictví znamená, že soudní pravomoc nemá žádný jiný státní orgán, ale i naopak, že soud nesmí svou inností nahrazovat innosti, p íslušející orgán m jiných státních mocí. Zejména totalitní socialistické státy v n kterých p ípadech p enášely funkce soud na jiné orgány, a to jak státní, tak nestátní. Státními orgány byla nap íklad hospodá ská arbitráž nebo státní notá ství. Mezi nestátní orgány, na n ž byly p enášeny funkce soud zejména místní lidové soudy.22 Nejk iklav jší p ípady však se objevily v padesátých letech, kdy p sobily tzv. ak ní trojky a p tky. V období národního odboje proti fašismu zase p sobily nap . tzv. partizánské soudy. Rovn ž n které pracovn právní spory

ešily, n kdy dokonce i obligatorn , orgány nestátní, jejichž postavení upravoval zákoník práce. Od p enášení funkcí soud na jiné orgány ovšem musíme rozlišovat alternativní ešení spor . To znamená, že ú astníci mohou projevit v li v tom sm ru, že sv j spor nep edloží k ešení soudnímu orgánu, ale nap íklad rozhodci, rozhod í komisi, rozhod ímu soudu atd.

Naše ústavní p edpisy tyto otázky eší tím, že vymezují:

- obecn pojem soudní moci i pravomoci,
- orgány, kterým je sv en výkon soudnictví,
- ústavní zásady, na kterých je výkon soudnictví založen.23

Úkoly našeho soudnictví jsou demonstrativn vyjmenovány v § 2 zákona . 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, p ísedících a státní správ soud a o zm n n kterých dalších zákon (zákon o soudech a soudcích) v platném zn ní:

a) projednávají a rozhodují spory a jiné v ci pat ící do jejich pravomoci podle zákon o ob anském soudním ízení,

b) projednávají a rozhodují trestní v ci pat ící do jejich pravomoci podle zákon o trestním ízení,

c) rozhodují v dalších p ípadech stanovených zákonem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je eská republika vázána a která byla vyhlášena.

K t mto úkol m je samoz ejm t eba p idat úkoly, jež plní ústavní soudnictví, tedy zajiš ování rozhodování o ústavnosti zákon a zákonnosti jiných právních p edpis , pop ípad individuálních právních akt a postup .

Není možné zapomenout ani na to, že významnou složkou úkol soud je jejich výchovná a preventivní innost. Výchovn a preventivn má p sobit p edevším vlastní projednávání v ci p ed soudem. Výchovné a preventivní p sobení soud je umožn no d sledným uplat ováním zásady ve ejnosti v ízení p ed soudem. Pravdou je, že tato složka úkol soud byla v minulosti zna n p ece ována.

1.2 DRUHY SOUDNICTVÍ

Soudnictví rozlišujeme podle toho jaké státní funkce se v jejich rámci uplat ují:

a) soudnictví civilní - zajiš uje rozhodování spor mezi stranami. l. 90 Ústavy eské republiky hovo í o ochran práv. Podrobn ji tuto otázku rozvádí zákon . 6/2002 Sb., v platném zn ní hovo ící o rozhodování spor a jiných v cí pat ících do pravomoci soud podle zákon o ob anském soudním ízení. Jinak e eno, jde o rozhodování o právech, povinnostech a právem chrán ných zájmech fyzických a právnických osob a státu. Ješt podrobn ji to eší § 7 odst. 1 ob anského soudního ádu, který stanoví, že v ob anském soudním ízení soudy projednávají a rozhodují v ci, které vyplývají z ob anskoprávních, pracovních, rodinných, družstevních, jakož i z obchodních vztah , pokud je neprojednávají a nerozhodují jiné orgány. Stát tu tedy plní jen funkci ešení právního konfliktu prost ednictvím soudního ízení, v n mž soud vystupuje jako nezávislý t etí.

b) soudnictví trestní - zajiš uje ochranu spole nosti rozhodováním o vin , a je-li tato zjišt na, tak rovn ž rozhodování o trestu ( l. 90 Ústavy eské republiky, l. 40 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Zákon . 6/2002 Sb., v platném zn ní, hovo í o rozhodování trestních v cí. Tedy jde o rozhodování o vin obžalovaného a ukládání zákonem stanovených trest , pop ípad jiných opat ení. Stát zde tedy vedle pln ní funkce ešení právních konflikt plní i funkci, kterou m žeme charakterizovat jako ochrana spole nosti proti kriminalit .

c) soudnictví správní - zajiš uje p ezkoumávání rozhodnutí vydaných správními orgány ve správním ízení, což je prost edek ochrany p ed nezákonnými rozhodnutími ve ejné správy ( l. 36 odst. 2 Listiny základním práv a svobod). Soudnictví zde tedy ešením právních konflikt omezuje exekutivní funkce státu.

d) soudnictví ústavní - zajiš uje rozhodování o ústavnosti zákon a zákonnosti jiných právních p edpis , pop . individuálních právních akt a postup ( l. 87 odst. 1 Ústavy eské republiky). Funkce ešení právních konflikt se zde promítá do oblasti funkce zákonodárné.

V rámci t chto základních druh soudnictví m žeme rozlišovat r zné oblasti soudnictví, což mnohdy závisí na tradici v jednotlivých státech. Nap íklad v rámci soudnictví civilního m žeme rozlišovat soudnictví obchodní a soudnictví pracovní. V rámci soudnictví trestního se m že vyvinout jako samostatná oblast soudnictví pro mládež. Sou ástí správního soudnictví m žeme za samostatné oblasti považovat nap íklad soudnictví volební, soudnictví patentní, soudnictví kartelové, soudnictví pojiš ovací, atd.

Rozlišování jednotlivých druh soudnictví, jak podrobn rozebírá F. Zoulík, má vliv p edevším na to, že v každém z t chto druh soud používá jiných právních prost edk k tomu, aby plnil svou základní funkci. Pro civilní soudnictví je charakteristické p ímé ešení sporu o právo jeho rozhodnutím, pro trestní soudnictví rozhodnutí o vin a trestu, pro správní soudnictví zrušení nezákonných správních akt , pro soudnictví ústavní rozhodnutí o protiústavnosti zákona nebo jiné právní normy. Diferenciace soudnictví má podstatný vliv i na diferenciaci soudního procesu na jeho jednotlivá odv tví. Další d sledek diferenciace soudnictví spo ívá v tom, že n které záležitosti lze ešit výlu n pouze v ur itém druhu soudnictví v ízení, které je takové problematice výlu n v nováno. Diferenciace soudnictví má i ur itý vliv na organizaci soudnictví, a to v tom sm ru, že pro n které druhy soudnictví bývá i organiza n vytvo ena zvláštní soudni ní soustava, zejména to platí u soudnictví ústavního, v n kterých státech i u soudnictví správního.24

[...]


1 Ott, E.: Soustavn ý ú vod ve studium nov é ho í zen í soudn í ho, I. - III. d í l, Praha 1897 - 1901. K tomu Soukup, L.: Emil Ott. In: Antologie eské právní v dy, Praha 1993, S. 147 - 153.

2 Pant ek, F.: O organizaci a p íslušnosti soudní, dle nových zákon procesních, Praha 1897

3 Hora, V.: eskoslovensk é civiln í pr á vo procesn í, Praha 1922 - 1924. K tomu Soukup, L.: V á clav Hora. In: Antologie eské právní v dy, Praha 1993, s. 132 - 136; Štajgr, F.: Za akademikem V á clavem Horou, Právník, 1959, S. 163.

4 Vážný, F.: O ú stroj í a p í slu š nosti soud , Brno 1926. K tomu Schelleová, I.: Ž ivot a d í lo prof. JUDr. Franti š ka V áž n é ho, Právnické sešity, Nr. 77, Brno, Masarykovy univerzita 1994; Schelleová, I.: Franti š ek V áž n ý , Právní praxe, 42, 1994, Nr. 9

5 Štajgr, F.: Organizace eskoslovensk ý ch soud , Praha 1953; Štajgr, F. - Plundr, O.: Organizace justice a prokuratury, Praha 1957; Štajgr, F. - Plundr, O.: Organiz á cia just í cie a prokurat ú ry, Bratislava 1956

6 Plundr, O.: Organizace justice a prokuratury v SSR, Praha 1962; Plundr, O.: Organizace justice a prokuratury v SSR, Praha 1964; Plundr, O.: Organizace justice a prokuratury, 1971, 1974; Plundr, O. - Hlavsa, P.: Organizace justice a prokuratury, Praha 1977, 1980, 1987

7 Zur Abgrenzung des Begriffes „Gerichtsbarkeit“ siehe vor allem: Zoulík, F.: Soudy a soudnictv í, Praha 1995 8

8 Ott, E.: Soustavn ý ú vod ve studium nov é ho í zen í soudn í ho, I. - III. d í l, Praha 1897 - 1901. K tomu Soukup, L.: Emil Ott. In: Antologie eské právní v dy, Praha 1993, s. 147 - 153.

9 Pant ek, F.: O organizaci a p íslušnosti soudní, dle nových zákon procesních, Praha 1897

10 Hora, V.: eskoslovensk é civiln í pr á vo procesn í, Praha 1922 - 1924. K tomu Soukup, L.: V á clav Hora. In: Antologie eské právní v dy, Praha 1993, s. 132 - 136; Štajgr, F.: Za akademikem V á clavem Horou, Právník, 1959, s. 163.

11 Vážný, F.: O ú stroj í a p í slu š nosti soud , Brno 1926. K tomu Schelleová, I.: Ž ivot a d í lo prof. JUDr. Franti š ka V áž n é ho, Právnické sešity, . 77, Brno, Masarykovy univerzita 1994; Schelleová, I.: Franti š ek V áž n ý , Právní praxe, 42, 1994, . 9

12 Štajgr, F.: Organizace eskoslovensk ý ch soud , Praha 1953; Štajgr, F. - Plundr, O.: Organizace justice a prokuratury, Praha 1957; Štajgr, F. - Plundr, O.: Organiz á cia just í cie a prokurat ú ry, Bratislava 1956

13 Plundr, O.: Organizace justice a prokuratury v SSR, Praha 1962; Plundr, O.: Organizace justice a prokuratury v SSR, Praha 1964; Plundr, O.: Organizace justice a prokuratury, 1971, 1974; Plundr, O. - Hlavsa, P.: Organizace justice a prokuratury, Praha 1977, 1980, 1987

14 For definition of the concept of judiciary see especially: Zoulík, F.: Soudy a soudnictv í, Praha 1995 22

15 Ott, E.: Soustavn ý ú vod ve studium nov é ho í zen í soudn í ho, I. - III. d í l, Praha 1897 - 1901. K tomu Soukup, L.: Emil Ott. In: Antologie eské právní v dy, Praha 1993, s. 147 - 153.

16 Pant ek, F.: O organizaci a p íslušnosti soudní, dle nových zákon procesních, Praha 1897

17 Hora, V.: eskoslovensk é civiln í pr á vo procesn í, Praha 1922 - 1924. K tomu Soukup, L.: V á clav Hora. In: Antologie eské právní v dy, Praha 1993, s. 132 - 136; Štajgr, F.: Za akademikem V á clavem Horou, Právník, 1959, s. 163.

18 Vážný, F.: O ú stroj í a p í slu š nosti soud , Brno 1926. K tomu Schelleová, I.: Ž ivot a d í lo prof. JUDr. Franti š ka V áž n é ho, Právnické sešity, . 77, Brno, Masarykovy univerzita 1994; Schelleová, I.: Franti š ek V áž n ý , Právní praxe, 42, 1994, . 9

19 Štajgr, F.: Organizace eskoslovensk ý ch soud , Praha 1953; Štajgr, F. - Plundr, O.: Organizace justice a prokuratury, Praha 1957; Štajgr, F. - Plundr, O.: Organiz á cia just í cie a prokurat ú ry, Bratislava 1956

20 Plundr, O.: Organizace justice a prokuratury v SSR, Praha 1962; Plundr, O.: Organizace justice a prokuratury v SSR, Praha 1964; Plundr, O.: Organizace justice a prokuratury, 1971, 1974; Plundr, O. - Hlavsa, P.: Organizace justice a prokuratury, Praha 1977, 1980, 1987

21 K vymezení pojmu „soudnictví“ viz zejména Zoulík, F.: Soudy a soudnictv í, Praha 1995 36

22 K tomu podrobn ji zejména Ji ínský, Z.: Pr á vn í my š len í v 60. letech a za normalizace, Praha 1992; Zoulík, F.: Soudy a soudnictv í, Praha 1995, s. 44 - 45.

23 Filip, J.: Ú stavn í pr á vo II, Brno, Masarykova univerzita 1994, s. 199

24 Zoulík, F.: Soudy a soudnictv í, Praha 1995, s. 147 - 150.

Details

Pages
505
Year
2009
ISBN (eBook)
9783640400973
ISBN (Book)
9783640400614
File size
2 MB
Language
Czech
Catalog Number
v133524
Grade
Tags
Gerichtsbarkeit Tschechischen Republik Gegenwart Perspektiven)

Authors

Share

Previous

Title: Gerichtsbarkeit in der Tschechischen Republik